Indikátor PMI, mapující aktivitu v tuzemském zpracovatelském průmyslu, klesl v listopadu na nejnižší úroveň od srpna 2016. Znamená to, že růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu v listopadu dále zpomalil, obdobná tendence je patrná jak v eurozóně, tak v dalších ekonomikách středoevropského regionu.

Průzkum PMI hlásí, že růst průmyslové výroby je nejslabší za více než dva roky, zatímco nové objednávky ve zpracovatelském průmyslu klesly, přičemž jde o první propad objednávek od srpna 2016. Obtíže hlásí automobilový sektor, na který zřejmě i nadále dopadají nové emisní normy, účinné od letošního září. PMI průzkum naznačuje obavy, že se slabší růst aktivity v automobilovém průmyslu promítne do slabší domácí i zahraničních poptávky napříč zpracovatelským průmyslem.

Zpomalení růstu aktivity ve zpracovatelském průmyslu ve středoevropském regionu je reflexí slabšího růstu průmyslu v eurozóně.

Evropský zpracovatelský průmysl je poznamenán růstem ochranářských bariér ve světovém obchodě, vliv má také zpomalení růstu čínské ekonomiky. Česká ekonomika se vzhledem ke svým hospodářským vazbám na eurozónu nemůže dopadům zpomalení tamního hospodářského růstu vyhnout, stejné konstatování ostatně platí i pro další ekonomiky středoevropského regionu. Výsledky PMI průzkumy za listopad potvrzují náš názor, že závěr letošního roku výraznější zlepšení zpráv ze zpracovatelského průmyslu nepřinese.

Je otázkou, zda se pomyslné několikaměsíční zastavení palby, jež ve vzájemných obchodních vztazích o víkendu deklarovaly USA a Čína, nějak viditelněji projeví v oživení růstu mezinárodního obchodu a tím i na průmyslové aktivitě ve středoevropském regionu. V samotných středoevropských ekonomikách pak průmysl zápolí též s nedostatkem výrobních kapacit, především pracovní síly, což již delší dobu platí i o českém průmyslu.

Listopadový průzkum PMI nepřináší dobré zprávy pro českou korunu, pro českou měnu bude ale důležité případné zlepšení klimatu ve světových obchodních vztazích.

Koruna se drží nad úrovní 25,90 za euro a je tak slabší, než co pro letošní závěrečné čtvrtletí předpokládala ČNB. V situaci pomalejšího hospodářského růstu ale ČNB nemusí spěchat s dalším zvýšením úroků a bankovní rada může nechat v prosinci sazby beze změny poté, co je zvýšila na svých čtyřech předchozích zasedáních.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE