OECD zveřejnila svou tradiční listopadovou prognózu: předpokládá v ní zpomalení růstu české ekonomiky na tři procenta letos s dalším zpomalením v letech 2019 a 2020. Zpomalení téma růstu české ekonomiky by mělo být provázáno se slabším růstem HDP v eurozóně a bude se tak prohlubovat negativní příspěvek zahraničního obchodu k celkovému růstu HDP České republiky.

Zpomalit by měl v následujících dvou letech také růst HDP v dalších středoevropských ekonomikách, konkrétně v Maďarsku a Polsku. Ve směru zpomalení bude působit jak vliv zahraničního obchodu, tak zpomalení růstu investičních výdajů, což platí i pro českou ekonomiku. 

OECD ve své čerstvé prognóze očekává, že růst HDP České republiky letos zpomalí na 3,0 % po růstu 4,5 % vykázaném v roce 2017. Růst české ekonomiky bude zpomalovat i v dalších letech: na 2,7 % v roce 2019 a na 2,6 % v roce 2020. Za slabším růstem HDP bude jednak zpomalení tempa růstu domácí poptávky v české ekonomice, což platí pro investiční výdaje i pro spotřebu, zároveň se bude prohlubovat mírně negativní vliv zahraničního obchodu v důsledku slabšího růstu exportů. Na českou ekonomiku bude mít vliv zpomalení hospodářského růstu v eurozóně, jež OECD pro letošek i pro následující roky očekává.

Celkově prognóza OECD vyznívá velmi podobně jako před dvěma týdny zveřejněná prognóza z dílny Evropské komise. Dle obou institucí má česká ekonomika vrchol hospodářského růstu ve stávajícím cyklu za sebou a po viditelném zpomalení tempa růstu HDP v letošním roce bude zpomalování již mírněji pokračovat i v dalších letech. S velmi podobným scénářem přišlo počátkem listopadu ve své čtvrtletní prognóze také Ministerstvo financí, postupné zpomalení pro další roky očekávají i finanční trhy.

Největším optimistou v rámci nedávno zveřejněných prognóz je tak ČNB, která po zpomalení na 3,1 % v roce letošním očekává zrychlení růstu české ekonomiky v příštích dvou letech shodně na 3,3 %. Zpomalení tempa růstu české ekonomiky, tak jak je očekává OECD, by pro tuzemskou ekonomiku neznamenalo žádné drama, spíše by šlo o návrat růstu HDP na dlouhodobě udržitelnější úrovně.

Osobně očekávám, že růst české ekonomiky letos zpomalí na 2,8 %, pro další dva roky pak očekávám růst HDP v oblasti 2,7 %. Zajímavé bude, jak se slabší hospodářský růst promítne do cenových tlaků: inflace v české ekonomice počátkem roku 2019 povyskočí v důsledku vyšších cen energií, v dalších čtvrtletích by se ale cenové tlaky mohly zklidňovat s tím, jak se zpomalí růst ekonomiky jako celku.

Pokud také ČNB ve své příští prognóze, jež bude zveřejněna v únoru, sníží odhad růstu české ekonomiky, tak by z tohoto titulu mohly i z pohledu samotné centrální banky pramenit slabší tlaky na tuzemskou inflaci a na potřebu dalšího zpřísňování měnových podmínek, včetně růstu úrokových sazeb.

Prognóza OECD sama o sobě nepřináší nějakou zásadní či dramatickou novinku, nicméně je konzistentní s obrázkem, v němž má česká ekonomika vrchol svého růstu za sebou a další regionální ekonomiky tohoto vrcholu dosáhnou ve stávajícím cyklu letos, což platí pro Maďarsko či Polsko.

Samozřejmě bude zajímavé sledovat, nakolik se slabší hospodářský růst promítne do měnových kurzů a do inflace v příslušných ekonomikách, a jaký bude mít mix těchto faktorů celkově vliv na potřebu změn v nastavení měnové politiky národních centrálních bank.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE