Čerstvě zveřejněná prognóza z dílny Evropské komise podporuje názor finančních trhů jak na hospodářský vývoj v České republice, tak v eurozóně a v Evropské unii obecně.

Dle tohoto scénáře je ve stávajícím hospodářském cyklu již vrchol růstu ekonomiky za námi, nicméně růst by měl trvat i nadále a jeho zpomalování bude v dalších letech jen pozvolné. Naplnění takového scénáře by bylo do jisté míry ideálním scénářem: ekonomika by i nadále rostla, což platí jak o České republice, tak o EU obecně, růst by se ale zpomalil na dlouhodoběji udržitelné úrovně a zpomalení tempa růstu by nemělo šokový charakter.

Nárůst inflace, jenž je pro rok 2019 očekáván jak v souvislosti s přehříváním české ekonomiky, tak v souvislosti s vývojem cen komodit, by byl přechodný a ani na vývoji spotřebitelských cen by se nekonalo žádné drama.

Evropská komise ve své podzimní ekonomické prognóze očekává zpomalení růstu české ekonomiky na 3 % v letošním roce a další mírné zpomalení v následujících letech.

Obdobnou tendenci, tedy zpomalení růstu HDP, Evropská komise očekává i pro další středoevropské ekonomiky (např. Maďarsko a Polsko), ke zpomalení bude mířit také hospodářský růst v eurozóně a Evropské unii jako celku. Evropská komise je ve výhledu na roky 2019 a 2020 o něco skeptičtější než ČNB, tento výhled je ale zároveň velmi blízký prognóze Ministerstva financí ČR, jež byla zveřejněna před několika dny. Osobně též sdílím pohled Evropské komise: zpomalování tempa hospodářského růstu v eurozóně a v EU jsou patrné, což se přenese do exportně orientované české ekonomiky. Zároveň bude i nadále trvat silný růst domácní poptávky v české ekonomice, především pak spotřeby domácností, nicméně i zde zřejmě máme ta nejsilnější tempa růstu ve stávajícím hospodářském cyklu již za sebou.

Inflace by v české ekonomce měla v příštím roce mírně zrychlit a v tomto ohledu se prognóza Evropské komise neodchyluje od očekávání trhu, ČNB anebo Ministerstva financí.

Nicméně, Evropská komise obecně očekává mírnější cenový růst, než co ve svých čerstvých prognózách předpokládají výše zmíněné instituce anebo co čeká finanční trh. Osobně vidím průměrnou inflaci mírně nad prognózou Evropské komise jak v letošním roce, tak v letech 2019 a 2020, jde ale o rozdíl jedné, maximálně dvou desetin procentního bodu. I tak to ale v reálu znamená, že v roce 2019 inflace setrvá mírně nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB, což bude volat po dalším zpřísnění měnových podmínek v české ekonomice. Otázkou je, zda k potřebnému zpřísnění měnových podmínek povede obnovení tendence k posilování koruny, tak jak s tím počítá prognóza ČNB i Ministerstva financí, anebo zda ČNB bude muset zvyšovat své úroky výrazněji, než s čím počítá její nedávno zveřejněná prognóza.

Právě skutečnost, že Evropská komise, ČNB i Ministerstvo financí zveřejnily své prognózy fakticky v průběhu jednoho týdne, nabízí zajímavé srovnání pohledu těchto institucí na českou ekonomiku.

Tyto prognózy v souhrnu nečekají žádné drama ani na straně vývoje inflace, ani ohledně výhledu růstu HDP. Ze srovnání je ale zároveň patrné, že zatímco ČNB očekává zpomalení růstu HDP České republiky na 3,1 % v letošním roce a zrychlení na 3,3 % ve dvou letech následujících, tak Evropská komise i Ministerstvo financí očekávají pro další roky zpomalení růstu HDP mírně pod 3 %, což je asi pohled blízký i většinovému očekávání na finančních trzích.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE