Maloobchodní tržby si v srpnu udržely solidní růst a zpomalení v porovnání s červencem lze přisoudit meziročně vyššímu počtu pracovních dní, jenž letošnímu červenci přinesl v tomto ohledu výhodu. Velmi solidní růst i nadále hlásí především prodeje nepotravinářského zboží, což je potvrzením toho, že tuzemské domácnosti mají více prostředků na utrácení a spotřebu také s chutí zvyšují. Určitým překvapením a tedy i zklamáním je ale meziroční pokles tržeb za prodeje motorových vozidel, jež se tak v souhrnu od počátku roku stále drží v mírném záporu.

Výrobky spojené se sportem a rekreací, oděvy a obuv, kosmetika: tyto položky vykazovaly růst prodejů jak v srpnu, tak již v červenci, letní sezóna jim tedy svědčila. Oba uvedené měsíce ale zároveň ukazují, že spotřebitelé utrácejí více především za počítače a elektroniku. Ze struktury prodejů je tak vidět, že s růstem příjmů tuzemských domácností roste i jejich chuť utrácet, mnohdy za zbytnější zboží: tato tendence je ale v tuzemském maloobchodu patrná již několik kalendářních čtvrtletí. Spotřeba domácností bude každopádně i letos klíčovým tahounem růstu české ekonomiky jako celku.

Prodeje motorových vozidel naopak výrazně zaostaly za jedenáctiprocentním meziročním růstem, vykázaném v červenci. V srpnu vykázala motorová vozidla meziroční pokles tržeb o 1,2 %.

Osobně jsem byl skeptický ohledně udržitelnosti silného červencového růstu, data o registraci nových vozidel ovšem pro srpen určitý optimismus zavdávala, ten se ale nenaplnil. Pravdou je, že loňský červenec byl co do prodejů motorových vozidel poměrně slabý a pro meziroční srovnání představoval relativně nižší základ, v srpnu se tato výhoda nezopakovala. Od počátku letošního roku se tržby za prodeje motorových vozidel drží v mírném mínusu: meziroční pokles těchto tržeb činí -0,45 %.

Růst spotřeby domácností a tedy i růst maloobchodních tržeb je podporován růstem mezd a platů v tuzemské ekonomice. Silný růst spotřebitelské poptávky umožňuje výrobcům a prodejcům přenášet rostoucí náklady do koncových cen a v české ekonomice se postupně zvyšuje jádrová inflace.

To následně vede ČNB ke zvyšování úroků a vyšší jádrová inflace nepochybně sehrála důležitou roli při rozhodnutí o zvýšení úroků na zářijovém zasedání bankovní rady. Osobně si myslím, že zvýšení úroků ČNB přijde i na příštím zasedání bankovní rady počátkem listopadu, klíčová repo sazba by tak v listopadu měla vzrůst o čtvrt procentního bodu na úroveň 1,75 %.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE