Škola je sice základ života, přesto se už dávno nespoléháme jen na znalosti, které získáváme během školní docházky. Vědomosti jsou čím dál důležitější podmínkou úspěchu, což si uvědomuje drtivá většina Čechů. Sedm z deseti je jich ochotných za vzdělávání platit, pokud v něm vidí jistý přínos do budoucna. Nejčastěji jsou přitom ochotni investovat do vzdělávání svých dětí. V případě vlastního sebezdokonalování pak většina sáhne do kapsy v případě, že jim získané dovednosti a znalosti pomohou k nové, lepší práci, vyplývá z aktuálního průzkumu Pioneer Investments.

Na dotaz, zda jsou ochotni platit za další vzdělávání, reagovalo více než sedm z deseti (71 %) Čechů pozitivně. 15 % oslovených už tak činí a vzdělávání si sami hradí, 56 % respondentů by s platbou za vzdělávací aktivity, které pro ně budou přínosné, nemělo problém. „Vzdělání je nikdy nekončící celoživotní proces. Proces, který by měl vést k „zušlechťování“ každého z nás, k získání širšího vědomostního rozhledu i nezbytného životního nadhledu. Je určitým měřítkem naší úspěšnosti v sociální rovině, otázkou společenské prestiže a může být také klíčem k lepší finanční budoucnosti,“ říká Dana Kryńska, ředitelka marketingové a PR komunikace Pioneer Investments ČR, a dodává: „Je proto dobře, že Češi vnímají investice do vzdělávání svého i svých dětí jako důležité. A slovo investice zde používám záměrně, protože vidím paralelu s investicemi finančními. I v tomto případě se jedná o dlouhodobý vklad, jehož výnosový potenciál je předem těžké hodnotit. Jisté ale je, že bez ohledu na to, zda na trzích panuje růst nebo pokles, na takové investici můžete za všech okolností jen vydělat.“

Větší ochotu investovat do získávání dalších vědomostí mají spíše mladí lidé. Platit za další získávání vědomostí a zkušeností by bylo ochotno 64 % Čechů do 29 let, pokud by to bylo užitečné pro jejich další život. Ve skupině od 45 do 59 let by s takovou investicí souhlasila jen necelá polovina oslovených. Z hlediska dosaženého vzdělání mají největší zájem o další sebevzdělávání vysokoškoláci. Platit za nové vědomosti jich je připraveno šest z deseti. Větší ochota k investici do vzdělávání se také více objevuje ve větších městech. Například v Praze je ochotno do vzdělávání investovat přes 80 % obyvatel. Jen čtvrtina všech dotázaných (26 %) nevidí v dalším učení smysl a domnívá se, že případné vzdělávací kurzy by měl hradit zaměstnavatel.

Pokud půjdeme do detailů, jsou Češi nejvíce ochotni investovat do vzdělávání svých dětí. Tři čtvrtiny (74 %) oslovených neváhají sponzorovat dlouhodobé vzdělávací aktivity svých potomků, 73 % rodičů je připraveno platit dětem i za jednorázové kurzy, které zlepší jejich praktické znalosti a dovednosti.

Zdenka Almerová, finanční ředitelka Nadace Open Society Fund Praha, s níž skupina Pioner Investments dlouhodobě spolupracuje v oblasti podpory nadaných studentů, k tomu říká: „Naše Nadace se podpoře vzdělávání talentovaných mladých lidí věnuje už více než dvacet let a dříve pro nás bylo mimořádně obtížné získávat finanční prostředky pro tuto oblast. Poslední dobou však zaznamenáváme výrazně větší ochotu investovat do vzdělání dětí, a to nejen ze strany jejich rodičů, ale i ze strany jednotlivců a firem.“ 

Nezapomínáme však ani na sebe – průzkum potvrdil, že jsme ochotni investovat i do vlastního vzdělávání. Nejvíce jsou přitom Češi nakloněni platit za jednorázové kurzy (67 %), ale i za dlouhodobý rekvalifikační kurz či školu (65 %), které posunou jejich šance na nalezení nové, lepší práce. Téměř šest z deseti dotázaných souhlasí také s platbou za jednorázovou vzdělávací aktivitu, která by zvýšila jejich znalosti a dovednosti v mimopracovní zájmové sféře. „Ze své praxe mohu potvrdit, že vzdělávací projekty, které jsou pro účastníky zdarma, jsou sice díky tomuto atributu atraktivní, ale na druhou stranu rozumný poplatek za vzdělávací seminář je výraznou motivací jak k samotné účasti, tak k aktivnímu zapojení účastníka,“ říká Jana Merunková, ředitelka obecně prospěšné organizace yourchance.

Průzkum pro skupinu Pioneer Investments realizovala společnost StemMark v červenci 2016 na vzorku 500 mužů a žen ve věku 18–60 let. 

Autor: Pioneer Investments