ČNB opět zvýšila úrokové sazby: repo sazbu o čtvrt procentního bodu na úroveň 1,50 %. Toto zvýšení sazeb je zcela v souladu s očekáváním trhu a také s komentáři, jež v uplynulých týdnech přicházely z bankovní rady. Jde o třetí zvýšení úrokových sazeb ČNB v řadě, což v rámci měnové politiky ve vyspělých ekonomikách momentálně představuje ojedinělou sérii.

ČNB zvyšováním svých sazeb reaguje na růst jádrové inflace a obecně na přehřívání české ekonomiky. Silný růst HDP, pozorovaný v uplynulých letech, dovedl českou ekonomiku do situace, kdy operuje nad svým potenciálem a produkční kapacity jsou plně využity. Plné využití produkčních kapacit, jež se projevuje i v napjaté situaci na trhu práce, vede v ekonomice k růstu cenových tlaků. Vše je navíc umocněno skutečností, že koruna je letos slabší, než se čekalo, respektive kurzový vývoj výrazně zaostal za původními předpoklady, s nimiž ČNB do letošního roku vstupovala.

Dnešní (zářijové) zvýšení sazeb ČNB je celkem čtvrté v letošním roce a dle všeho nebude poslední. Finanční trh bude velmi pozorně sledovat odpolední tiskovou konferenci bankovní rady, tedy náznaky ohledně výhledu sazeb pro závěrečné čtvrtletí letošního roku.

Ve zbytku roku 2018 se bankovní rada sejde k diskutování měnově-politických otázek ještě dvakrát: počátkem listopadu a poté ještě několik dní před vánočními svátky. Trh je momentálně nastaven na alespoň jedno další zvýšení sazeb ve zbytku letošního roku a pro reakci koruny i dluhopisového trhu bude důležité, nakolik budou komentáře ze strany bankovní rady s tímto scénářem v souladu. Z výroků členů bankovní rady bylo v posledních týdnech zřejmé, že vnímají růst inflačních rizik v české ekonomice a vysokou pravděpodobnost růstu úroků v závěrečném čtvrtletí naznačil i guvernér Rusnok.

Již stávající série zvyšování sazeb ČNB ve třech po sobě následujících měnově-politických zasedáních je v rámci vyspělých ekonomik (a ostatně i v širším globálním pohledu) ojedinělá. Za zmínku stojí, že i americký Fed, jenž též zasedá dnes, zvyšuje své sazby pozvolna, letos zatím vždy o čtvrt procentního bodu v jednom kalendářním čtvrtletí. Důležitou otázkou zůstává, jak na růst úroků a na komentáře ČNB bude reagovat koruna.

Růst tuzemských úroků by se na kurzu koruny měl dříve či později pozitivně projevit, vliv ovšem mají i globální faktory, jež byly po většinu letošního roku nepříznivé. Stávající prognóza ČNB z počátku srpna očekává pro závěrečné čtvrtletí letošního roku korunu v průměru na úrovni 25,25 za euro, což jinými slovy znamená, že by koruna měla v příštích třech měsících posílit ze stávajících úrovní zhruba o 2 %, do oblasti mírně nad úrovni 25,00. Právě vývoj kurzu koruny bude mít klíčový vliv na výhled úrokových sazeb ČNB i v roce 2019.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE