Bankovní rada ČNB bude 26. září diskutovat, zda zvýší potřetí v řadě sazby, nebo jestli s tímto krokem počká na listopad. Akciové trhy ovlivnilo napětí v mezinárodním obchodě, dění v Turecku a Rusku a zveřejněné hospodářské výsledky společností.

Příležitosti:

• Celkem 99 % amerických společností zveřejnilo do konce srpna výsledky za druhé čtvrtletí. Až 80 % z nich reportovalo lepší než očekávané zisky, 72 % firem lepší tržby. Zisky meziročně vzrostly agregátně o 25 %, nejvýše od 3. čtvrtletí 2010.
• Měsíční data indikují především díky slušnému růstu spotřeby i firemních investic růst ekonomiky USA blízko 3 %. Problémem je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, přesto růst mezd nezrychluje. Tento vývoj pomáhá udržet inflaci pod kontrolou a netlačí na rychlejší zvyšování sazeb.

 Hrozby:

• V USA skončilo období veřejných konzultací ohledně plánu uvalit 25procentní cla na další čínský dovoz, tentokrát v roční hodnotě 200 miliard dolarů. Tato cla by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla být zavedena „velmi brzy“.
• Nepříznivá makroekonomická situace v Turecku v kombinaci s nedostatečnou odezvou tamní centrální banky a hrozbou sankcí z USA způsobily významný nárůst rizika. Ten se projevil také propadem turecké liry. Ta v srpnu vůči americkému dolaru ztratila více než 30 % ze své hodnoty. Přestože se situace do značné míry uklidnila, není zdaleka vyloučené, že se podobné výkyvy budou opakovat.
• Poté, kdy USA dospěly k závěru, že jed novičok proti ruskému agentovi Sergeji Skripalovi použilo Rusko, vyhlásil Washington nové sankce. Srpnová fáze se týká obchodní výměny a finančních transakcí, má však jen omezený dopad. Druhá vlna by měla následovat po třech měsících, pokud se Rusko nezaručí, že příště nepoužije chemické či biologické zbraně a vysloví souhlas s inspekcí OSN.

Alfou a omegou bude vývoj kurzu koruny

Na akcie nadále dopadala obchodní politika USA vůči zbytku světa. Americkému trhu pomohly výsledky společností, které byly celkově výrazně nad očekáváním. Index S&P 500 si v srpnu připsal 3 % a technologicky zaměřený Nasdaq 100 dokonce 5,7 %, zatímco v Evropě (-2,4 %) a na rozvíjejících trzích (-2,9 %) jsme byli svědky poklesu. Náladu investorů podlamovaly obavy z nových cel, dění v Turecku a vztahy s Ruskem. Evropské firmy reportovaly zisky téměř v souladu s očekáváním. Středoevropský region uzavřel měsíc smíšeně - zisky v Polsku, Maďarsku a Rumunsku byly tlumeny ztrátami v Česku (-1,8 %) či Rakousku.

Ceny vládních dluhopisů v Německu i USA v srpnu rostly v reakci na nejistoty spojené s globálním protekcionismem a vývojem na rozvíjejících se trzích. Ceny stoupaly i v případě českých vládních dluhopisů. Vývoj ve zbytku regionu byl ale smíšený a středoevropské měny vesměs oslabily. Koruna oslabila z oblasti 25,60 za euro k úrovni 25,75. Přesto je koruna silnější, než ČNB očekávala v srpnové prognóze pro 3. čtvrtletí. Na uvažování ČNB však bude mít vliv spíše rostoucí jádrová inflace. Bankovní rada tak bude na svém zasedání 26. září diskutovat, zda zvýší potřetí v řadě repo sazbu (z aktuální úrovně 1,25 %), nebo jestli s tím počká na začátek listopadu.

Autor: Patrik Hudec, portfolio manažer Generali Investments CEE