Tempo růstu aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu v srpnu dále zpomalilo. PMI indikátor, mapující aktivitu v tomto sektoru české ekonomiky, klesl na nejnižší úroveň od loňského srpna.

Zpomalení růstu hlásí jak výroba, tak nové objednávky. Dobrou zprávou je, že ve srovnání s červencem se zrychlil růst exportních objednávek, nicméně červencové tempo představovalo dvacetiměsíční minimum. Nicméně, podnikatelská důvěra, tedy optimismus ohledně výhledu dalšího vývoje v tuzemském zpracovatelském průmyslu, klesla dle průzkumu PMI na nejnižší úroveň od října 2016.

Pro vývoj ve zbytku roku bude klíčové právě to, jak si ve zpracovatelském průmyslu povedou objednávky. V tomto ohledu je žádoucí, aby se oživil růst aktivity na našich hlavních exportních trzích: otazníkem v tomto ohledu zůstává růst průmyslových objednávek v Německu, jenž se dle předběžných výsledků průzkumu PMI v srpnu dále zpomalil. Slábnoucí růst nových objednávek ostatně negativně dopadá na aktivitu ve zpracovatelském průmyslu též v sousedním Polsku.

V rámci středoevropského regionu je obecně patrné, že růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu kulminoval na přelomu loňského a letošní roku, a od té doby zpomaluje. V případě Maďarska sice srpnový PMI průzkum příjemně překvapil a souhrnný indikátor vzrostl, nicméně v kontextu slabšího růstu aktivity jak v eurozóně, tak v jiných zemích středoevropského regionu, si maďarský průmysl tendenci ke zrychlení růstu udrží sám o sobě jen těžko.

Průzkum PMI pro tuzemský průmysl je konzistentní s obrázkem zpomalení celkového růstu české ekonomiky (HDP) v letošním roce. Ostatně, zpomalení meziročního tempa růstu hrubé přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu přinesla i minulý týden zveřejněná detailní data o HDP za letošní druhé čtvrtletí. Celoroční růst HDP České republiky tak letos míří ke 3 %, možná spíše mírně pod tuto úroveň, když v roce 2017 činil 4,5 %.

Koruna na výsledek PMI průzkumu nijak viditelně nereagovala: v těchto dnech a týdnech dominují globální témata. Co se týče výhledu dalších kroků ČNB, tak slabší data o růstu aktivity v české ekonomice bankovní radu velmi pravděpodobně nedoradí od dalšího zvýšení úrokových sazeb. Přesto si myslím, že s dalším zvýšením úroků může bankovní rada vyčkat až na své listopadové zasedání, a že by takto ve zbytku letošního roku mohla své úroky zvýšit jen jednou, tedy repo sazba by letošní rok mohla ukončit na úrovni 1,50 % (její aktuální úroveň činí 1,25 %).

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE