Zpřesněný údaj o výkonu české ekonomiky za letošní druhé čtvrtletí hlásí, že mezičtvrtletní růst HDP byl o něco silnější, než co naznačoval bleskový odhad.

Konkrétně, dle zpřesněných údajů meziroční růst HDP činil 0,7 %, když bleskový odhad vykazoval růst 0,5 %.

Na meziroční bázi činil růst HDP 2,4 %, když bleskový odhad vykazoval růst 2,3 %. I tak jde o nejslabší meziroční růst české ekonomiky od závěrečného čtvrtletí roku 2016.

V porovnání s letošním prvním čtvrtletím, kdy HDP meziročně rostl o 4,1 %, došlo ke zpomalení růstu jak domácí spotřeby, tak investičních výdajů. Výrazně negativní vliv na meziroční růst HDP pak ve druhém čtvrtletí měla tvorba zásob. Vliv čistých exportů (zahraničních obchod se zbožím a službami) byl ve druhém čtvrtletí i nadále negativní, avšak o něco méně, než tomu bylo ve čtvrtletí prvním. Na nabídkové straně ekonomiky, tedy z pohledu vývoje hrubé přidané hodnoty, pak stojí za zmínku výrazné zpomalení meziročního růstu v případě zpracovatelského průmyslu: ze 7,0 % na 2,8 %. Zde se zřejmě projevuje jak kapacitní omezení (nedostatek pracovníků), tak slabší růst vývozů, tedy slabší růst poptávky na našich exportních trzích. I tak byl ale zpracovatelský průmysl hlavním tahounem růstu hrubé přidané hodnoty v české ekonomice.

Za celý rok 2018 by česká ekonomika mohla vykázat růst HDP v oblasti 3 % a v porovnání s rokem 2017, kdy růst HDP činil 4,5 %, tak půjde o výrazné zpomalení.

Za zpomalením růstu HDP v letošním roce bude především vývoj čistých exportů a zásob, mírně slabší růst než v roce 2017 ale může vykázat i spotřeba domácností.

Navzdory zpomalení růstu HDP v letošním roce ale platí konstatování, že česká ekonomika pokračuje v růstu, a že již delší dobu operuje nad svým potenciálem. Výrobní kapacity v české ekonomice jsou plně využity, což vede v některých segmentech tuzemského hospodářství k nerovnováhám, typickým příkladem je situace na trhu práce. Slabší růst HDP tak nic nemění na situaci, že v české ekonomice je i nadále potřeba zpřísňovat měnové podmínky. Růst HDP byl ve druhém čtvrtletí meziročně o 0,2 procentního bodu slabší, než co čekala ČNB, to ale bankovní radu zřejmě neodradí od dalšího zvýšení úrokových sazeb. Osobně do konce letošního roku čekám jedno zvýšení úroků ČNB, v případě repo sazby o čtvrt procentního bodu na úroveň 1,50 %.

Zvýšení úroků přijde nejspíše na listopadovém zasedání bankovní rady, nicméně zcela vyloučit nelze tento krok ani v případě zářijového měnově-politického zasedání, kdy bude otázka dalšího zpřísňování měnové politiky české centrální banky každopádně diskutována.

Při pohledu na údaje za letošní první pololetí stojí za povšimnutí slabší růst české ekonomiky v porovnání s Maďarskem a Polskem. Zdá se, česká ekonomika operuje výrazněji nad svým potenciálem než ostatní ekonomiky ve středoevropském regionu. Prakticky s jistotou lze předpokládat, že celoroční růst české ekonomiky bude letos jasně slabší než růst HDP v Polsku či Maďarsku. Zároveň je velmi pravděpodobné, že maďarská a polská ekonomika projdou viditelnějším zpomalením růstu v roce 2019. Středoevropské ekonomiky jedou prakticky na plné obrátky, produkční kapacity jsou plně využity a hospodářský růst na hlavním exportních trzích, tedy v eurozóně, zpomaluje. Navzdory rýsujícímu se anebo již probíhajícímu zpomalení hospodářského růstu ale platí konstatování, že středoevropské ekonomiky prožívají velmi dobré časy. Zároveň je dobré mít na paměti, že silný hospodářský růst nemůže trvat věčně.

Ostatně, v situaci, kdy ekonomiky operují nad svým dlouhodobě udržitelným potenciálem, je určité zpomalení hospodářského růstu přirozené a vlastně i žádoucí. Přehřívání ekonomiky vede ke vzlínání inflačních tlaků a příliš silný hospodářský růst není udržitelný ani z pohledu situace na trhu práce.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE