Řecko před několika dny opustilo třetí záchranný program mezinárodních věřitelů, což symbolizuje pomyslnou tečku za dluhovou krizí, která vypukla před osmi lety v roce 2010. Krize byla mimo jiné důsledkem přiznání vlády George Papandreoua, že země podváděla s daty o své finanční situaci a že deficit státního rozpočtu v roce 2009 činil více než 15 procent HDP, tedy více než pětinásobek limitu Evropské unie.

Krize to byla velice silná a dlouhá, 11milionový národ jí byl tvrdě zasažen a s důsledky se řecká ekonomika potýká dodnes. Hrubý domácí produkt řecké ekonomiky od začátku krize poklesl o stěží uvěřitelnou jednu čtvrtinu a zároveň řecká ekonomika ztratila více než milion pracovních míst, což vyhnalo míru nezaměstnanosti v roce 2013 na rekordních 28 procent.

Tyto tvrdé ekonomické ztráty byly důsledkem velice tvrdých podmínek vyžadovaných mezinárodními věřiteli. Došlo především k zásadnímu ořezání vládních výdajů a zároveň výraznému zvýšení daní. Díky tomu se, i přes drakonický pokles HDP, podařilo dostat státní rozpočet do přijatelných mezí, v jejichž rámci je od roku 2016 státní rozpočet mírně v přebytku. Dalším velkým pozitivem je náprava obrovského deficitu běžného účtu platební bilance, jež se momentálně pohybuje kolem relativně zanedbatelného půl procenta, a to i přesto, že Řecko nezaznamenalo exportně tažené ekonomické oživení, jehož jsme byli svědky v dalších krizových zemí, jako Španělsku či Irsku.

Celkový obrázek současného stavu řecké ekonomiky nicméně až tolik příznivý není. Řecké hospodářství se momentálně jednoznačně pohybuje pod svým strukturálním potenciálem, neboť loňský růst činil pouze velice slabých 1,4 % a prognózy pro letošní rok počítají s růstem kolem 2 procent, což je na ekonomiku, jež zažila čtvrtinový propad, stále velice málo. Vrásky na čele stále přidává míra nezaměstnanosti, která se i nadále pohybuje kolem 20 procent, byť trend je mírně klesající. Obrovským problémem je navíc emigrace - od propuknutí krize Řecko opustilo více než 400 tisíc lidí, převážené z mladé generace a s vysokoškolským diplomem, což do příštích let potenciál řecké ekonomiky do značné míry snižuje. A konečně absolutní státní dluh aktuálně činí astronomických 180 procent HDP, což z velice dlouhodobého hlediska do značné míry udržitelnost řeckých státních financí zpochybňuje. Suma sumárum, řeckou ekonomiku v příštích letech ještě čeká hodně dlouhá a trnitá cesta zpět ke zdravým hodnotám klíčových makroekonomických indikátorů.

Autor: Michal Stupavský, investiční stratég Conseq Investment Management a.s.