Srpnový průzkum PMI naznačuje nepatrné zrychlení tempa růstu ekonomiky eurozóny, pohled na jednotlivé sektory ale zůstává smíšený. Růst aktivity zrychluje v případě služeb, zpracovatelský průmysl naproti tomu signalizuje zpomalení tempa růstu aktivity.

Souhrnný PMI indikátor se v srpnu dostal na dvouměsíční maximum a pro letošní 3. čtvrtletí průzkum PMI indikuje, že mezičtvrtletní růst HDP eurozóny bude pravděpodobně činit 0,4 %.

Pro připomenutí: mezikvartální růst 0,4 % vykázal HDP eurozóny v prvním i druhém čtvrtletí letošního roku.

Pokud by byl takový mezičtvrtletní růst HDP následně potvrzen i oficiálními statistikami pro 3. čtvrtletí, znamenalo by to další zpomalení meziročního tempa růstu HDP eurozóny: z 2,2 na 1,9 %. Za celý rok 2018 lze očekávat zpomalení tempa růstu HDP eurozóny do oblasti 2 %, když v roce 2017 byl vykázán růst HDP na úrovni 2,5 %. Samotná ECB očekává, že HDP eurozóny letos vzroste o 2,1 %.

Achillovou patou ovšem zůstává vývoj objednávek ve zpracovatelském průmyslu v Německu, neboť růst těchto objednávek se zpomaluje.

Pokud se růst průmyslových objednávek neoživí, tak nevyhnutelně doje i ke zpomalení růstu výroby a celkové aktivity v německém zpracovatelském průmyslu. To by mělo nepříznivý dopad také na středoevropský region včetně české průmyslu, pro nějž Německo představuje hlavní exportní trh a obecně hlavního obchodního partnera. Růst nových objednávek ve zpracovatelském průmyslu je ostatně relativně pomalý i na úrovni eurozóny jako celku, jakkoliv samotný srpen přinesl v tomto ohledu nepatrné zrychlení.

Situace se může dále zhoršit v souvislosti s růstem protekcionistických tendencí v mezinárodním obchodě na globální úrovni: pnutí v obchodních vztazích má na průmysl v eurozóně ostatně negativní vliv již nyní. Vývoj kurzu eura zároveň asi žádný velký impuls průmyslových výrobcům nedodá: euro sice letos oslabilo vůči americkému dolaru, vůči širšímu koši měn ale euro zůstává poměrně stabilní a v tomto smyslu nelze říci, že by exportéři z eurozóny mohli profitovat ze slabšího kurzu eura.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE