Za „přístavy jistoty“ bývají mnohými považovaný dva archetypální bankovní produkty – spořicí účet a termínovaný vklad. Jaké jsou vlastně rozdíly v jejich využití? Pro jakou situaci jsou určeny?

Spořicí účet

Tento finanční produkt patří obecně mezi ty nejvyužívanější. Nabízí je většina bank a jejich základní ideou je co nejvyšší zúročení vložených finančních prostředků. Roční úroková míra je vyšší oproti té u běžných účtů. Tento aspekt je vyvážen tím, že spořicí účty nelze používat pro běžné transakční činnosti – sice některé banky nabízí možnost nastavit si zasílání trvalých příkazů, ale platba kartou či výběr z bankomatu umožněny nejsou. Běžný účet jimi tedy nelze plnohodnotně nahradit.

Výhodou spořicích účtů je jejich dostupnost, jelikož je nabízí takřka každá banka a do jisté míry i efektivita. Ta je spojena s tím, že finanční prostředky na nich vázáné jsou v dnešním světě on-line bankingu prakticky neustále k dispozici, zároveň nabízí oproti jiným produktům zajímavý poměr jistoty (pojištění vkladů) a zhodnocení.

Fungování „spořáku“ je prosté: peníze jsou vkládány na účet a k těm je pak připisován úrok z vkladu (x % dle nabídky). Ten je však vypočítáván ze zůstatku a připisován v kratších intervalech na účet než je běžně zvykem (nezřídka i v kratších intervalech než čtvrtletně). Z toho vyplývá, že čím déle peníze na spořicím účtu jsou, tím více peněz přinesou. Úrok je v podstatě asi základním faktorem v procesu rozhodování: čím vyšší úrok, tím více peněz. Neměl by však být kritériem jediným - některé banky na své klienty nastražují různé „pasti“ výjimek a složitých podmínek. Je vhodné si tedy nejprve pořádně ověřit, jaké jsou podmínky nabízeného úročení - často mezi ně patří třeba určitý minimální zůstatek nebo využívání jiného produktu stejné banky. Při nesplnění daných podmínek se totiž mohou vložené peníze například místo 3 % úročit třeba pouze 0,1 %. Výše úročení není nijak garantována, může se tudíž v průběhu času měnit. Některé banky používají takzvané pásmové úročení, kdy je výše úroku závislá na aktuálním zůstatku na účtu. Důležité je vědět, jak dlouho výhodná nabídka spořicího účtu platí. Pokud si dnes půjdete zřídit účet kvůli vysokému úroku, můžete brzy zjistit, že nabízený úrok výrazně klesl a že vám zůstal drahý účet s vysokými poplatky, pomocí kterých si banka velmi rychle vezme zpátky vše, co klientovi dala na vyšším úroku spořicího účtu.

Některé bankovní instituce vyžadují při zakládání spořicího účtu také existenci či zřízení běžného účtu (ty jsou však úročeny minimálně). Provázanost mezi oběma účty může být výhodná, neboť podle potřeby si lze převádět na spořicí účet částky, které přesáhnou požadovaný zůstatek na běžném účtu.

Spořicí účty z hlediska výše výnosu nezúročí peníze tak jako například riskantnější investiční fondy; pokud tedy nebudete své peníze potřebovat „delší dobu“, poohlédněte se po jiných finančních produktech se zajímavějšími výnosy (kromě již zmiňovaných investičních fondů to mohou být např. vkladové listy, zajištěné fondy, garantované certifikáty..). Spořicí účet je totiž výhodný pro ty, kteří mají volné finanční prostředky k dispozici, ale z nějakého důvodu je nemohou nebo nechtějí investovat dlouhodobě, nechtějí jít do vyššího rizika apod.

Vždy je dále vhodné číst nejen smlouvu, ale hlavně i všeobecné obchodní podmínky. Ztratíte tím určitě méně času než následným řešením problémů. Jsou-li ve smlouvě nebo ve všeobecných podmínkách odkazy na další dokumenty nebo zákony, seznamte se podrobně i s nimi. Ohlídejte si včasné splnění povinností sjednaných ve smlouvě nebo ve všeobecných obchodních podmínkách, a to i druhou smluvní stranou.

Termínované vklady

Jak již z názvu vyplývá, u těchto vkladů je doba trvání přesně vymyzená a finanční prostředky nejsou vkládány postupně, nýbrž naráz. Jinými slovy jde o zpravidla jednorázový vklad na bankovní účet, na kterém se po určitou dobu vložené peníze úročí. Na tento typ vkladů nelze posílat např. přebytky z měsíčního „běžného“ hospodaření, výplatu apod. K takto uloženým penězům není možné se dostat kdykoliv. V opačném případě hrozí t pokutu za předčasný výběr.

Termínované vklady dnes nabízí rovněž v podstatě každá banka. Doba spoření se pohybuje od několika měsíců do několika let. Oproti výše popsaným spořicím účtům mívají termínované vklady vyšší úročení. Nevýhodou bývá, že si banky mohou stanovovat limity, např. minimální výši vkladu. K založení termínovaného vkladu se mohou vázat i různé poplatky – vždy je nutné si tedy pročíst smluvní dokumentaci.

Vkladový účet bývá úročen buď pevnou (fixní) nebo pohyblivou (variabilní) sazbou. Fixní úročení znamená, že bude stejné po celou dobu trvání vkladu. Variabilní je naopak odvozeno od aktuální situace na trhu - mění se v závislosti na vývoji úrokových sazeb na mezibankovním trhu. Je věcí každé banky, aby se rozhodla, jakou sazbu u daného termínovaného vkladu nastaví. Některé banky používají pouze sazby fixní, u jiných bank existuje možnost výběru mezi pohyblivou nebo pevnou sazbu.

K termínovanému vkladu je obvykle možné sjednat revolving - automatické obnovení vkladu za původních podmínek.

Shrnutí

Spořicí účet v sobě kombinuje vlastnosti běžného účtu, oproti němuž má vyšší zhodnocení. Je vhodnější spíše pro krátkodobé úložky jako doplnění či tvorba základní rezervy pro běžné fungování. Od termínovaného vkladu se spořicí účet výrazně liší tím, že může být založen bez výpovědní lhůty;

U termínovaného vkladu se uzavírá smlouva na dobu určitou a výpovědní doba bývá pravidlem. Což znamená, že s takto uloženými prostředky nelze na čas volně disponovat, což je hlavní nevýhodou termínovaného vkladu oproti spořicímu účtu.

Jak spořicí účet, tak termínovaný vklad patří mezi velmi bezpečné vklady. Jsou totiž ze zákona pojištěny a v případě krachu banky dostane klient od Fondu pojištění vkladů náhradu ve výši 100% vkladu, maximálně pak do výše ekvivalentu 100 tis. EUR.

Před konečným rozhodnutím, kam své finanční prostředky vložit, je vhodné se poradit s odborníkem a společně celý záměr vyhodnotit. Každý produkt má totiž svá pro a proti.