Třetí největší ekonomika eurozóny si v prvním čtvrtletí udržela podprůměrnou růstovou dynamiku z posledního čtvrtletí loňského roku. Italský HDP vzrostl o 0,3 % mezikvartálně, v meziročním srovnání pak o 1,4 %. Pozitivně se na dynamice italského hospodářství podílela domácí poptávka, naopak dynamika čistého exportu přispěla k růstu HDP negativně.

Hlavním faktorem růstu italského HDP byla tvorba zásob, jež přispěla k mezikvartální dynamice 0,7 %. Následovala soukromá spotřeba s příspěvkem 0,3 %. Vládní výdaje přispěly k růstu neutrálně. Naopak problematickým místem byly investice a export. Investice, resp. tvorba hrubého fixního kapitálu přispěla k růstu negativně ve výši mínus 0,2 %. Rovněž příspěvek čistého exportu k růstu HDP byl negativní ve výši - 0,4 % a to kvůli propadu exportu, jež byl silnější než propad importu.

Dostupná data za druhé čtvrtletí naznačují, že podobný trend růstu zůstane v platnosti také v aktuálním kvartálu, přičemž rizika jsou vychýlena mírně směrem dolů. Růst zaměstnanosti, jenž byl potvrzen údaji za březen, by měl i nadále podporovat soukromou spotřebu, nicméně pokles spotřebitelské důvěry květnu signalizuje zvýšené obavy z politické nejistoty po březnových volbách. Podnikatelská důvěra, která je stále na poměrně vysoké úrovni, poklesla v průmyslovém sektoru i ve službách v dubnu i květnu, a obdobný pokles zaznamenal důležitý index nákupních manažerů v průmyslu PMI, jenž se v květnu propadl na nejnižší úroveň od prosince 2016 kvůli ochlazení zahraniční poptávky.

V současném prostředí proto vývoj soukromých investic vypadá stále velice zranitelně s tím, jak se slábnoucí zahraniční poptávka mísí s vysokou domácí politickou nejistotou. Co se dále týče externího růstového kanálu, v meziročním srovnání výrazně silnější euro a rostoucí riziko obchodních válek neindikují nic zásadně pozitivního pro dynamiku exportů v krátkodobém horizontu. Za celý letošní rok by si přitom podle konsenzu ekonomů mohla italská ekonomika připsat růst na úrovni 1,4 % po loňských 1,5 %, což je stále ve světle enormního vládního zadlužení, jež se nachází na úrovni 132 % HDP, příliš málo.

Autor: Michal Stupavský, investiční stratég Conseq Investment Management a. s.