Hodnoty amerických akcií rostou s menšími či většími výkyvy již sedmým rokem a býčí trh se podle názorů analytiků nachází ve své vrcholící fázi.

Významný podíl na tom má uvolněná měnová politika amerického Fedu a dalších světových centrálních bank, která stlačila úrokové výnosy mnohdy až do záporných hodnot.

Mnoho investorů se tak v poslední době poohlíží po jiných investičních možnostech a jednou z nich jsou dividendové akcie. "Zejména penzijní fondy do nich přesunuly část prostředků, které měly dříve umístěny v dluhopisech," komentuje situaci analytik Boris Tomčiak z firmy Finlord.

Hlavní investiční stratég makléřské společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka však upozorňuje, že i ocenění dividendových titulů je momentálně už poměrně významné.

"V současné době si myslím, že není dobrou strategií zaměřovat se pouze na dividendové výnosy. Hodnota většiny sektorů, které jsou typicky dividendové, dosáhla v posledních měsících vysokých úrovní, což platí zvláště pro Spojené státy," říká Hatlapatka.

BlackRock sází na dividendové aristokraty

Analytici největší světové investiční společnosti BlackRock jsou však toho názoru, že existuje skupina titulů vyplácejících akcionářům podíl na zisku, do nichž se stále vyplatí investovat. A které mohou být odolné proti výkyvům způsobeným postupným zvyšováním úrokových sazeb v USA či nejistotou spojenou s nadcházejícími prezidentskými volbami. Jedná se o růstové dividendové akcie − někdy se takové tituly vznešeně nazývají dividendoví aristokrati.

Jde o akcie firem, které pravidelně navyšují své dividendy, mnohdy i po desítky let. Zejména to ale ve velké většině jsou společnosti kapitálově silné, mající vysoký objem volné hotovosti a udržitelný výplatní poměr, což je podíl na ročním zisku vypláceného akcionářům ve formě dividend.

Podle analytika Komerční banky Josefa Němého není nutné, aby firma vyplácela celý zisk nebo jeho podstatnou část v dividendách. "Klíčová je dlouhodobá stabilita a to, aby firma dokázala postupně vyplácené dividendy navyšovat," zdůrazňuje.

Vysoký výnos není všechno

BlackRock růstové dividendové tituly odlišuje od akcií nabízejících atraktivní dividendový výnos, který však nemusí být dlouhodobě udržitelný.

"Naše analýzy ukazují, že akcie s vysokým dividendovým výnosem jsou na rozdíl od růstových dividendových titulů zranitelnější v prostředí vyšších úrokových sazeb," uvádí na blogu BlackRock hlavní stratég společnosti Richard Turnill.

Vysoký dividendový výnos může být dán také nízkou cenou akcií, třeba z toho důvodu, že investoři nevidí u společnosti růstový potenciál.

Příkladem jsou akcie bank, telekomunikací či utilit (například energetické firmy jako elektrárny či plynárny).

Ani dlouhá a rozumná politika vyplácení dividend však nemusí být zárukou, že tomu tak bude i do budoucna. V roce 2009 se společnost Dow Chemical pyšnila obdobím 97 let, po které vyplácela dividendy a ani jednou je za tu dobu nesnížila.

Výkonný ředitel firmy Andrew Liveris tehdy prohlásil, že tuto šňůru nehodlá vedení firmy přerušit. "Dow nic takového nechystá, alespoň ne pod mým vedením," prohlásil. O dva týdny později došlo ke snížení dividendy o dvě třetiny, jelikož firma byla nucena šetřit svou hotovost poté, co před krizí přehnala expanzi.

V trochu podobné situaci se v současnosti nachází ropná společnost Chevron, na jejímž hospodaření a výši hotovosti na účtech se negativně podepsaly nízké ceny ropy. V průběhu červencového konferenčního hovoru finanční ředitelka Patricia Yarrington nebyla schopná říci, zda firma letos navýší dividendy, jako tomu bylo v předešlých osmadvaceti letech. Podle ní si ale vedení Chevronu "plně uvědomuje význam pravidelného navyšování dividend".

Sam Stovall, akciový stratér firmy S&P Global Market Intelligence, pak v této souvislosti nedávno v listu Wall Street Journal varoval: "Myslím, že se brzy dostaneme do bodu, kdy dojde ke zpomalení růstu dividend, pokud se nezlepší vývoj zisků a tržeb."

Do dividendových titulů rok co rok zvyšujících své podíly na zisku investuje řada burzovně obchodovaných fondů (exchange traded funds − ETF). Jedním z nich je fond investiční společnosti ProShares s názvem S&P 500 Dividend Aristocrats. Ten se snaží kopírovat výkonnost stejnojmenného indexu vytvořeného firmou S&P 500 Dow Jones Indices.

Do podkladového indexu se dostanou jen společnosti z indexu S&P 500, které v posledních 25 letech pravidelně zvyšovaly dividendy.

Na rozdíl od běžných akciových indexů mají jednotlivé tituly přibližně stejnou váhu, vývoj ukazatele tak výrazněji neovlivňují firmy s větší tržní hodnotou.

Coca-Cola a PepsiCo ve vybrané společnosti

Momentálně je v indexu, a tedy i ve zmíněném fondu firmy ProShares na pět desítek firem. Z těch známých třeba Procter & Gamble, PepsiCo a konkurenční Coca-Cola. Dále Exxon Mobil, McDonald's, Johnson & Johnson či už zmíněný Chevron.

Svých čtyřicet dividendových aristokratů má i Evropa. Jejich výkonnost sleduje fond SPDR S&P Euro Dividend Aristocrats. S podíly fondu se obchoduje v eurech na německé burze Xetra. Podmínky jsou mírnější než v případě amerických aristokratů. Pro zařazení stačí mít "jen" desetiletou historii stabilních či zvyšujících se dividend. Z jednotlivých firem ve fondu figuruje Bayer, Total, Siemens nebo Danone.

Za posledních deset let měl podkladový index S&P 500 Dividend Aristocrats průměrnou roční výnosnost (včetně započtení reinvestovaných dividend) přes deset procent, tedy přibližně o tři procenta vyšší než americký index S&P 500.

Lépe se dividendovým akciím daří i v tomto roce, což by mohlo potvrzovat slova Marka Hatlapatky o vysokém ocenění těchto titulů.

Pro dlouhodobé investory by to však nemělo hrát podstatnější roli. Dividendy jsou hlavně při investování s horizontem pět a více let důležitým faktorem, který ovlivňuje výnosnost investic.

Société Générale vypočítala, že v letech 1970 až 2015 rostly ceny amerických akcií o dvě procenta rychleji než inflace. Při započtení reinvestovaných dividend už ale bylo reálné roční zhodnocení více než pět procent.