Draghi to zvládl elegantně. Na zasedání ECB minulý čtvrtek dokázal trhům předat jasnou zprávu, že v říjnu se bude rozhodovat o dalším osudu kvantitativního uvolňování a že tento program nejspíš čeká postupný konec, a to bez toho, aby způsobil „moc vln“. 

Z pohledu na dluhopisové trhy je tak nyní evidentní, že v Evropě se v reakci na blížící se konec odkupů dluhopisů žádný dluhopisový „záchvat“ (na rozdíl od května 2013 v USA, kdy podobný krok naznačil Bernanke a kdy následně výnosy masivně vzrostly), nekonal a nekoná. Výnosy na desetiletých německých výnosech se minulý týden dokonce vrátily na úrovně, kde nebyly od památné řeči Draghiho v portugalské Sintře koncem června, tj. na 0,3%. Ani euro se nijak výrazně nehnulo, když zůstalo lehce nad 1,20, a to i navzdory tomu, že Draghi se jej nijak moc nesnažil zastavit.

V jednom momentě během tiskovky dokonce působil dojmem, že ani neví, že je euro nad 1,20, v zápisu pak navíc stálo, že víc než úroveň kurzu trápí ECB jeho „volatilita“. Ne že by byla úplně spokojená s kurzem, ale kolik obchodníků by to, ze kurz eura nese s nelibostí, dovodilo z tvrzení, že „na podzim se rozhodne o dalším nastavení našich měnově-politických nástrojů podle očekávané trajektorie inflace a podmínek, které jsou potřeba k zajištění návratu inflace k cíli“ v souvislosti s tvrzením, že“ volatilita kurzu je zdrojem nejistoty a musí se monitorovat kvůli možným dopadům na střednědobý výhled pro cenovou stabilitu“ ?

Trh teď ví, že postupný, pozvolný konec QE (tzv. tapering) v příštím roce bude, nemá však detaily. Zde Draghi moc sdílný nebyl. Z několika věcí však lze dovodit, že ECB bude postupovat velmi, velmi pomalu.  Draghi vyjádřil nespokojenost s vývojem inflace – dle něj se sice jádrová inflace o něco zvýšila (lehce nad 1 %, zatímco v letech 2014-16 byla výhradně pod touto hranicí), stále však je velmi „utlumená“. Také řekl, že pro to, aby se inflační tlaky mohly projevit, bude muset být měnová politika potřeba velmi volná ještě dlouhou dobu. Samotná prognóza vidí inflaci pouze na úrovni 1,5 % v roce 2019, tj. stále pod cílem ECB. Draghi sice řekl, že očekává, že v roce 2020 bude na cíli, to se mu však říká lehce, když mu v říjnu 2019 osmiletý mandát končí…

Draghi byl skoro zděšený otázkou, zda nevidí nějaké vedlejší negativní efekty QE (jak vůbec může někdo pochybovat o tom, že tento program funguje skvěle?), a rozhodně odmítl, že by někde byly díky politice ECB bubliny. To vše naznačuje, že v říjnu ECB oznámí, že program QE se bude ukončovat minimálně celý rok 2018. A že sazby neporostou minimálně do roku 2019, spíše však až do roku 2020.

Autor: Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a. s.