Míra nezaměstnanosti v eurozóně v červnu klesla na úroveň 9,1 procenta, tedy na nejnižší úroveň od února 2009. Evropská unie jako celek hlásí míru nezaměstnanosti beze změny na úrovni 7,7 procenta, což je nejnižší úroveň míry nezaměstnanosti od prosince roku 2008.

Evropa prochází obdobím velmi solidního hospodářského růstu, což se logicky projevuje i na trhu práce právě skrze pokles nezaměstnanosti s tím, jak roste poptávka zaměstnavatelů po pracovní síle. Na pozici ekonomiky s nejnižší mírou nezaměstnanosti v celé EU i nadále setrvává Česká republika, kde míra nezaměstnanosti dle metodiky Eurostatu v červnu činila 2,9 procenta, přičemž druhé Německo hlásí míru nezaměstnanosti na úrovni 3,8 procenta.

Vývoj na trhu práce je příznivou zprávou pro zaměstnance, tedy pro domácnosti v zemích Evropské unie a pro jejich ochotu a schopnost zvyšovat spotřebu. Zároveň ale tato situace již po mnoho měsíců či dokonce několik čtvrtletí vede v řadě evropských ekonomik k nedostatku pracovní síly a tento faktor se pro mnohé firmy a odvětví stává bariérou pro jejich další expanzi. Jde nicméně o standardní jev pro situaci, kdy se příslušná ekonomika v rámci výraznějšího hospodářského růstu dostala nad svůj dlouhodobý růstový potenciál a kdy jsou výrobní kapacity v příslušné ekonomice včetně pracovní síly využity v podstatě na plné obrátky.

Pro výrobce tato situace znamená tlak směrem k výraznějšímu růstu mezd, vlády se snaží nedostatek pracovní síly na tuzemském trhu práce tlumit skrze přilákání zahraniční pracovní síly, pro centrální banky se pak v této situaci stává relevantním tématem zpřísňování měnové politiky s cílem zabránit dalšímu přehřívání trhu práce a domácí ekonomiky jako celku. Podíváme-li se na aktuální situaci jak v eurozóně, tak v našem nejbližším okolí, tak ČNB je v rámci střední a západní Evropy momentálně jedinou centrální bankou, pro niž je zpřísnění měnové politiky skrze zvýšení úrokových sazeb tématem reálným skutečně pro nejbližší budoucnost. Oproti tomu ECB a stejně tak centrální banky v Maďarsku a Polsku své úroky přinejmenším v letošním roce zvyšovat nehodlají, ačkoliv i v jejich případě se nedostatek pracovní síly již také projevuje – což platí především pro obě zmíněné středoevropské ekonomiky.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE