ČNB ponechala své úrokové sazby beze změny, což je v souladu jak s prognózou, kterou centrální banka zveřejnila počátkem května, tak s nedávnými výroky členů bankovní rady.

Stabilitu úrokových sazeb ČNB předpokládal pro červnové zasedání také finanční trh. Tento krok je navíc konzistentní s tím, jak koruna od počátku května posílila a inflace vyšla v dubnu a květnu mírně pod prognózou centrální banky. 

Čtvrtletní prognóza ČNB z počátku května předpokládá růst úrokových sazeb ČNB v průběhu letošního třetího čtvrtletí a samotná bankovní rada hodnotila rizika této prognózy jako mírně proinflační. Důvodem byla nejistota ohledně vývoje kurzu koruny a také vývoj inflace, jež měla v průběhu letošního prvního čtvrtletí tendencí akcelerovat. V průběhu druhého čtvrtletí ale inflace zaostává za prognózou ČNB: skutečná inflace je o 0,2 procentního bodu nižší, než co centrální banka pro jarní měsíce předpokládala. Koruna pak po většinu času posilovala a i navzdory korekci z posledních týdnů je vůči euru viditelně silnější, než tomu bylo počátkem května.

Vezmeme-li v úvahu jak vývoj koruny, tak vývoj inflace, tak by bankovní rada mohla konstatovat, že rizika prognózy jsou nyní mírně protiinflační. To by znamenalo, že se úvahy o zvýšení úroků odsouvají, a že k tomuto kroku ČNB přistoupí nejdříve v závěrečném čtvrtletí letošního roku. Možnost růstu úroků v závěrečných měsících letošního roku je jistě ve hře, nicméně vzhledem k vývoji celkové inflace by mě nepřekvapilo, pokud ČNB s prvním zvýšením svých sazeb vyčká až do jara roku 2018.

Tisková konference bankovní rady překvapila poměrnou jednoznačností svého vyznění. Naznačuje totiž, že úrokové sazby ČNB půjdou nahoru již v nejbližších měsících, tedy v letošním třetím čtvrtletí, tak jak s tím počítala prognóza ČNB z počátku letošního května.

Jakkoliv koruna od počátku května posílila a inflace v jarních měsících zaostala mírně pod prognózou ČNB, tak v proinflačním směru naopak působí vývoj na tuzemském trhu práce a celkový robustní růst české ekonomiky: obojí se projevuje v růstu jádrové inflace.

ČNB tak navzdory posílení koruny a o něco nižší než očekávané celkové inflaci vnímá rizika své květnové prognózy jako lehce proinflační a, jak guvernér Rusnok konstatoval na dnešní tiskové konferenci, předpoklady pro odpoutání úrokových sazeb od nuly byly splněny.

Vyznění tiskové konference ČNB je překvapivé i pro samotný trh, což je patrné jak v reakci koruny, jež vůči euru posílila k úrovni 26,20, tak v nárůstu výnosů korunových vládních dluhopisů.

Osobně jsem zprávy z ekonomiky i finančních trhů za uplynulé týdny vnímal jako smíšené, tedy coby argumenty pro odložení růstu úroků ČNB za horizont letošního třetího čtvrtletí a dost možná až do jarních měsíců roku 2018. Možnost pomalejšího postupu při zvyšování úroků naznačovali v uplynulých týdnech do médií i někteří představitelé ČNB. Vzkaz z dnešního zasedání bankovní rady je ale velmi jasný. Nyní bude zajímavé sledovat, jak se v dalších dnech a týdnech bude chovat kurz koruny a nakolik právě kurzový vývoj může bankovní radu v jejím stávajícím názoru ohledně načasování růstu úroků ještě případně zviklat.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE