Detailní údaje o výkonu HDP za letošní první čtvrtletí potvrzují, že česká ekonomika vykročila do roku 2017 velmi silným růstem. Růst HDP za letošní první čtvrtletí byl potvrzen na úrovni signalizované bleskovým odhadem: ekonomika tedy rostla tempem 1,3 % v mezičtvrtletním vyjádření a 2,9 % meziročně.

Hlavním tahounem meziročního růstu HDP byl na výdajové straně zahraniční obchod (čisté exporty) a spotřeba domácností.

Česká ekonomika profituje z příznivého vývoje na tuzemském trhu práce, jenž se přelévá do rostoucí spotřeby domácností. Velkým pozitivem je také příznivý vývoj na našich hlavních exportních trzích, především v eurozóně, čehož exportně orientovaná česká ekonomika umí využít.

Letošní první čtvrtletí zároveň bylo i nadále ve znamení meziročního poklesu hrubé tvorby fixního kapitálu, tedy investičních výdajů, kde se dle mého názoru stále projevuje slabší čerpání z evropských fondů.

V mezičtvrtletním vyjádření ale investiční výdaje vzrostly a to dosti svižně: nicméně, je dobré mít na paměti, že vývoj investičních výdajů podléhá v jednotlivých čtvrtletích značným výkyvům. Znamením určitého zlepšení je i skutečnost, že meziroční pokles investičních výdajů byl v letošním prvním čtvrtletí již jen nepatrný (-0,6 %).

Na straně tvorby HDP je hlášen příznivý výkon napříč většinou sektorů české ekonomiky, nicméně zvláštní zmínku si jistě zaslouží zpracovatelský průmysl, jenž benefituje jak ze silných exportů, tak ze solidní poptávky v české ekonomice.

Zmínku si zaslouží také služby, kde hrubá přidaná hodnota meziročně vzrostla ve všech odvětvích.

První čtvrtletí letošního roku bylo ve znamení excelentního růstu HDP jak v případě České republiky, tak v řadě dalších ekonomik středoevropského regionu.

V prvé řadě to svědčí o tom, že hospodářská situace v Evropě je momentálně příznivá: díky zlepšující se situaci na trhu práce roste spotřeba domácností, středoevropských ekonomikám se daří i po exportní stránce. Zároveň je skutečností, že letošní první čtvrtletí mělo meziročně výrazně vyšší počet pracovních dní (v případě České republiky šlo o tři dny navíc, což je pro ekonomickou aktivitu výrazně pozitivní faktor) a je otázkou, jak přesně lze takto velké kalendářní výkyvy ve statistikách ošetřit. Letošní druhé čtvrtletí má v případě české ekonomiky naopak meziročně o čtyři pracovní dny méně a nebudu překvapen, pokud se tento kalendářní efekt částečně projeví i v růstu HDP, tentokrát ovšem coby brzda růstu.

Po výborném prvním čtvrtletí proto čekám zpomalení mezičtvrtletního růstu HDP ve druhém čtvrtletí, což by vedlo ke zpomalení tempa růstu HDP České republiky i v meziročním vyjádření. Pro celý letošní rok proto očekávám růstu HDP v oblasti 2,5 %, nicméně je zde samozřejmě šance ve směru silnějšího růstu.

Pro samotnou ČNB sice růst HDP za letošní první čtvrtletí znamená též pozitivní překvapení, nicméně pro měnově-politické úvahy bude klíčový vývoj inflace, mezd a kurzu koruny.

S tím, jak koruna pozvolna posiluje a inflace míří pod inflační prognózu centrální banky si myslím, že bankovní rada nebude chtít zpřísňování měnové politiky uspěchat. První zvýšení úrokových sazeb ČNB bych proto čekal spíše až na jaře roku 2018.

Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE