Běžný účet platební bilance sice v březnu vykázal výrazný přebytek, na dvanáctiměsíční bázi se ale kumulativní přebytek snižuje. Na základně vývoje za letošní první čtvrtletí se tak zdá, že letošní přebytek běžného účtu bude nižší, než tomu bylo v roce 2016. Jakkoliv se tento vývoj může v dalších měsících obrátit pozitivnějším směrem, tak vývoj platební bilance sám o sobě nahrává spíše jen mírnému posilování koruny.

Pokud ale vezmeme v úvahu přebytek české měny, jenž byl na finančním trhu vytvořen v důsledku budování spekulativních pozic v průběhu trvání kurzového závazku, tak se nelze divit tomu, že koruna od ukončení kurzového závazku ČNB zatím posílila opravdu jen velmi mírně.

Přebytek běžného účtu platební bilance letos v březnu činil 31,2 miliardy korun: sice je to více, než čekal trh, nicméně i tak jde o meziroční zhoršení salda o 2,5 miliardy korun. Příčinu tohoto vývoje lze dohledat u meziročně nižšího přebytku obchodu se službami a negativním saldem u transferů. Dvanáctiměsíční kumulativní přebytek běžného účtu tak koncem března činil 31,6 miliardy korun, zatímco za celý loňský rok činil přebytek 52,6 miliardy korun (1,1 % HDP). Na základně vývoje za první tři měsíce letošního roku se zdá, že letošní přebytek běžného účtu bude nižší a skončí zhruba v pásmu 0,5 až 1,0 % HDP. Vzhledem k obrovskému množství korunových pozic naakumulovaných na devizovém trhu to znamená, že lze očekávat jen pozvolnou tendenci k posílení koruny vůči euru. To je v zásadě v souladu s tím, co zatím bylo možno pozorovat v necelých šesti týdnech od ukončení kurzového závazku ČNB (centrální banka k tomu kroku přistoupila 6. dubna).

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE