Bankovní rada na svém prvním měnově-politickém zasedání po ukončení kurzového závazku nechala úrokové sazby beze změny, tedy těsně nad nulou, což finanční trh očekával. Z čerstvé čtvrtletní prognózy je zřejmé, že ČNB předpokládá, že po ukončení kurzového závazku bude s několikaměsíčním odstupem následovat zvýšení jejich měnově-politických úrokových sazeb: s obdobným předpokladem ale pracovaly i předchozí prognózy.

Aktuálně zveřejněná prognóza očekává první zvýšení úroků v průběhu letošního třetího čtvrtletí, pak by ale měla následovat delší pauza a ČNB by se ke zvyšování úroků měla vrátit až v létě roku 2018. Je zřejmé, že na uvažování ČNB má výrazný vliv nastavení měnových podmínek v eurozóně, které ECB svou politikou nákupů aktiv a též skrze zápornou depozitní sazbou udržuje na velmi uvolněné úrovni a ČNB proto zpřísňování své politiky skrze růst svých úrokových sazeb nemůže uspěchat.

Jak aktuální nastavení a výhled měnové politiky v eurozóně, tak skutečnost, že tuzemská inflace v důsledku působení řady faktorů počátkem roku 2018 poměrně viditelně klesne, dává dle mého názoru bankovní radě prostor k tomu, aby se zvyšováním úroků ČNB nespěchala. Riziko zvýšení úroků ve druhé polovině letošního roku sice není zanedbatelné a prognóza ČNB s mírným růstem úroků v letošním třetím čtvrtletí počítá, dle mého názoru ale mohou převážit argumenty pro scénář, kdy úroky ČNB letos zůstanou na své stávající úrovni (repo sazba: 0,05 %) a kdy ČNB ke zvyšování úroků přistoupí až v roce 2018.

Nicméně, skutečný vývoj úrokových sazeb ČNB bude záviset na řadě faktorů, počínaje vývojem měnových podmínek v eurozóně, přes globální a domácí inflační tlaky, a v neposlední řadě bude důležitým faktorem samozřejmě vývoj kurzu koruny. Ohledně načasování prvního zvýšení úroků ČNB tedy může panovat řada nejistot, ovšem i z prognózy ČNB je zřejmé, že růst jejich úrokových sazeb bude spíše pozvolný, česká ekonomika se tedy v tomto ohledu žádného šokového vývoje obávat nemusí.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE