Bankovní rada ČNB na zářijovém zasedání zvýšila svou repo sazbu o plné tři čtvrtiny procentního bodu, což je z historického pohledu nejvýraznější jednorázové zvýšení úrokových sazeb české centrální banky od roku 1997. Repo sazba se tímto zvýšením dostala na úroveň 1,50 %, což je více, než se čekalo, neboť výroky členů bankovní rady v uplynulých týdnech vedly trh k očekávání zvýšení hlavního úroku o půl procentního bodu na úroveň 1,25 %.

Cenové tlaky v české ekonomice jsou výraznější, než předpokládala srpnová prognóza ČNB, tržní úrokové sazby jsou naopak oproti prognóze nižší a kurz koruny posílil vůči euru méně, než pro třetí čtvrtletí centrální banka předpokládala.

Kombinace výraznějších inflačních tlaků a méně přísných měnových podmínek, než předpokládala srpnová prognóza centrální banky ve smyslu vývoje tržních úroků a kurzu koruny, vedla bankovní radu na zářijovém zasedání k razantnímu kroku, co se týče zvýšení úrokových sazeb.

Trh bude nyní s napětím vyčkávat vyznění dnešní odpolední tiskové konference bankovní rady ve smyslu náznaků, zda by ČNB mohla své úroky zvýšit o více než čtvrt procentního bodu také v letošním závěrečném čtvrtletí.

Rozhodnutí o zvýšení repo sazby o tři čtvrtiny procentního bodu na úroveň 1,50 % je výraznější krok, než trh pro zářijové zasedání na finančním trhu očekával. Výroky členů bankovní rady z uplynulých týdnů vedly finanční trh k očekávání růstu hlavní úrokové sazby ČNB o půl procentního bodu na 1,25 %.

Bankovní rada tak evidentně reaguje na nárůst cenových tlaků v české ekonomice.

Rozjezd inflace představuje pro ekonomiku riziko. Jde o nerovnováhu, jež by vedla k rozkolísání cenových i dalších očekávání v ekonomice a v konečném důsledku by vedla ke zpomalení hospodářského růstu.

Jakkoliv je aktuální nárůst cenové hladiny částečně tlačen vývojem cen komodit na globálních trzích a růstem nákladů v souvislosti s problémy v dodávkách potřebných surovin a dílu v průmyslu, tak výraznou roli hraje také růst poptávky, což je faktor, jenž umožňuje, aby se vyšší ceny komodit a rostoucí náklady výrobců přenesly do cen pro konečné spotřebitele a tedy do růstu inflace vyjádřeného indexem spotřebitelských cen.

Zpřísňování měnových podmínek skrze vyšší úrokové sazby a také skrze souběžné posílení kurzu koruny pomůže tlumit inflaci a s ní související nerovnováhy, což ekonomice může pomoci udržet si solidní růst i ve střednědobém výhledu.

Pozornost finančních trhů se bude soustředit na dnešní odpolední tiskovou konferenci bankovní rady, zejména na případné zmínky o rozsahu zvyšování úroků v dalších měsících.

Jestliže stávající prognóza z dílny ČNB, zveřejněná počátkem srpna, doporučovala pro letošní druhé pololetí jedno zvýšení úrokových sazeb o půl procentního bodu, tak příští prognóza, jež bude zveřejněna počátkem listopadu, může být v tomto ohledu ještě více radikální, což ovšem bankovní rada do značné míry reflektovala svým dnešním rozhodnutím.

Repo sazba ČNB tak může letošní rok zakončit na úrovni 2,00 % anebo dokonce o něco více s perspektivou dalšího, byť již pozvolnějšího, růstu v roce 2022.

Aktuální kroky a výhled měnové politiky ČNB by měly pomoci koruně v posílení vůči euru, s čímž ostatně počítá i prognóza z dílny samotné centrální banky, neboť vyšší úrokové sazby ČNB jsou faktor hovořící ve prospěch posílení české měny.

Osobně očekávám, že na přelomu letošního a příštího roku bude koruna testovat úroveň 25 za euro s dalším posílením v roce 2022.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE