Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v březnu klesla z úrovně 4,3 % na 4,2 %. Jde o příjemné překvapení: pro březen sice bývá meziměsíční pokles nezaměstnanosti obvyklý díky působení sezónních faktorů, v rámci pandemické situace ale nebylo zdaleka jisté, že se tyto příznivé sezónní faktory letos v březnu projeví v dostatečně silné míře.

V meziročním srovnání byla míra nezaměstnanosti o 1,2 procentního bodu vyšší než loni v březnu, což znamená, že se meziroční růst míry nezaměstnanosti nepatrně zmírnil z úrovně 1,3 procentního bodu zaznamenané v únoru.

Nezaměstnanost v české ekonomice zůstává relativně stabilizovaná na nízkých úrovních, čemuž napomáhají jak vládní programy na podporu nezaměstnanosti, tak například růst aktivity a s ním spojené poptávky po pracovnících v tuzemském průmyslu.

Míra nezaměstnanosti v březnu meziměsíčně klesla ze 4,3 % na 4,2 %. Meziroční nárůst činil 1,2 procentního bodu, což představuje zmírnění po únorovém růstu o 1,3 procentního bodu, přičemž letošní únor představoval nejsilnější dynamiku meziroční růstu míry nezaměstnanosti od března roku 2010.

Samotný meziměsíční pokles míry nezaměstnanosti je v březnu tradičně spojen s rozjezdem sezónních prací v zemědělství, lesnictví či stavebnictví, v případě letošního března lze ale pokles nezaměstnanosti vnímat coby úspěch s tím, jak na značnou část ekonomiky dopadají omezení související s pandemií.

Faktem je, že průzkumy z tuzemského zpracovatelského průmyslu hlásí růst výroby i poptávky po nových pracovnících. Nedostatek pracovníků v rámci boje s pandemií hlásí zdravotnictví a sociální péče.

S nepříznivými dopady pandemických uzavírek na ekonomickou aktivitu a zaměstnanost se naopak potýkají odvětví jako cestovní ruch, gastronomie, služby, obchod a kultura.

Nezaměstnanost se v české ekonomice nicméně drží nízko, a to i díky vládním programům zaměřeným na stabilizaci situace na trhu práce. Nezaměstnanost v tuzemské ekonomice je nízká i v mezinárodním srovnání: v rámci EU byla v únoru nezaměstnanost v ČR mezi členskými státy druhá nejnižší, nižší míru nezaměstnanosti mělo dle metodiky Eurostatu v tomto srovnání pouze Polsko.

Přinejmenším v dubnu budou na trh práce i nadále působit protichůdné faktory: nástup jara obvykle znamená pokles nezaměstnanosti díky nástupu sezónních prací v zemědělství či stavebnictví, zároveň se ale bude projevovat nepříznivý dopad uzavírek souvisejících s pandemií na zaměstnanost ve službách a maloobchodu.

Celkově do dalších měsíců očekávám postupný nárůst nezaměstnanosti, vládní opatření na podporu zaměstnanosti by ale měla i nadále sloužit coby tlumič bránící výraznější eskalaci růstu nezaměstnanosti v české ekonomice.

Přesto si ale myslím, že na přelomu jara a léta může míra nezaměstnanosti přechodně překonat úroveň 5 %, ve druhé polovině by ale měl přijít pokles nezaměstnanosti, tedy za podmínky, že se naplní předpoklad oživení růstu české ekonomiky.

Klíčovým faktorem bude úspěšnost vakcinace a tedy schopnost dostat pandemii pod kontrolu, což by otevřelo prostor pro uvolňování omezení v jednotlivých odvětvích české ekonomiky a ve společenském životě obecně.

Za celý rok 2020 činila průměrná míra nezaměstnanosti 3,6 %, letos by se průměrná míra nezaměstnanosti mohla dle mých odhadů dosáhnout úrovně 4,7 %. V průběhu roku 2022 by se situace již mohla začít zlepšovat s tím, jak by pandemie měla být pod kontrolou a česká ekonomika by již měla být na vlně dlouhodobějšího oživení, tedy na vlně růstu HDP.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE