Zpřesněný údaj o výkonu české ekonomiky v loňském závěrečném čtvrtletí vykazuje mezičtvrtletní růst HDP na úrovni 0,6 %, což znamená silnější oživení, než naznačovala předběžná čísla. Vládní spotřeba, čisté exporty a vývoj stavu zásob táhly ekonomiku k mezičtvrtletnímu růstu, negativní vliv na HDP měla naopak spotřeba domácností a také investiční výdaje firem. V meziročním vyjádření se pokles HDP zmírnil ze 4,9 % na 4,7 %, pokles byl v tomto případě tažen spotřebou domácností, investičními výdaji firem a také vývojem zásob, zatímco spotřeba vlády rostla a příznivý vliv na výkon HDP měl také zahraniční obchod. Vzhledem k uzavírkám, jež byly v souvislosti s pandemií zavedeny ve službách a maloobchodu, představují údaje o HDP za loňský závěrečný kvartál velmi dobrý výsledek a naznačují solidní odolnost české ekonomiky.

HDP České republiky v loňském závěrečném čtvrtletí vzrostl mezičtvrtletně o 0,6 %, meziroční pokles činil 4,7 %. Tato zpřesněná čísla tak hlásí o něco lepší výsledek, než je předběžný údaj, jenž závěrečnému kvartálu přiřazoval růst 0,3 % mezičtvrtletně a pokles 5,0 % meziročně. Zpřesněná data o HDP tak potvrdila velmi solidní odolnost české ekonomiky v rámci opětovných uzavírek, jež byly v průběhu podzimu obnoveny ve službách a v maloobchodu.

Pohled na detailní údaje ukazuje, že kromě růstu spotřeby domácností se dobře vedlo také exportérům a zahraniční obchod měl na HDP příznivý dopad jak v mezičtvrtletním, tak v meziročním vyjádření. Zároveň je patrný pokles spotřeby domácností a investičních výdajů firem: tyto položky měly na HDP nepříznivý vliv v meziročním i mezičtvrtletním srovnání, v souvislosti s pandemií ale bohužel nejde o překvapivé zjištění.

Na straně tvorby HDP se v závěru roku zmírnil meziroční pokles jak v průmyslu, prohloubení poklesu ale hlásí stavebnictví a především obchod, doprava, pohostinství a ubytování. V dalších odvětvích služeb byl vývoj smíšený, zrychlení meziročního růstu v loňském závěrečném čtvrtletí vykázaly například informační a komunikační činnosti a také odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče.

Za celý rok 2020 byl potvrzen historicky rekordní pokles HDP České republiky o 5,6 %. Na českou ekonomiku, stejně jako na celý svět, dopadla v loňském roce pandemie koronaviru a s ní spojená omezení, jež měla na ekonomiku nepříznivý dopad zejména v jarních měsících, kdy se svět snažil vypořádat s první vlnou pandemie.

Druhé pololetí již bylo ve znamení mezičtvrtletního růstu HDP a samotné závěrečné čtvrtletí představuje vzhledem k obnoveným omezením skutečně příznivé překvapení, co se výkonu české ekonomiky týče. Tahounem celoročního poklesu české ekonomiky byly na straně poptávky spotřeba domácností a investiční výdaje, výrazně klesl také obrat zahraničního obchodu.

Na straně tvorby HDP propadl jak výkon v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství, tak v průmyslu a ve stavebnictví. Letos by se česká ekonomika měla vrátit k celoročnímu růstu HDP, jenž odhaduji v oblasti 3 %. Stávající dění na poli pandemie a přitvrzování souvisejících omezení je ale připomínkou, že nejistoty zůstávají i nadále výrazné a viditelnější oživení české ekonomiky se dostaví nejdříve ve druhém čtvrtletí letošního roku.

Zprávy o výkonu české ekonomiky v závěru loňského roku jsou příznivé, jejich bezprostřední dopad na korunu a finanční trhy obecně ale nemusí být nijak výrazný. Nálada na finančních trzích včetně vývoje kurzu koruny je v těchto dnech tažena globálními faktory, zejména vývojem výnosů vládních dluhopisů v USA a v eurozóně a s tím spojenými spekulacemi na výhled měnové politiky jak amerického Fedu, tak Evropské centrální banky. V případě české ekonomiky a finančního trhu jsou zde také rostoucí nejistoty spojené s pandemií. Za obvyklých okolností by ale zpráva o výkonu HDP v loňském závěrečném čtvrtletí měla koruně pomoci k posílení vůči euru.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE