Napětí mezi USA a Severní Koreou se v srpnu vystupňovalo, což negativně zasahovalo riziková aktiva. Na globální úrovni (i ve středoevropském regionu) rostly kvůli geopolitickým rizikům ceny vládních dluhopisů.

Příležitosti pro další týdny:

• Vývoj ekonomik eurozóny letos překonává očekávání. Kromě stabilně dobré výkonnosti německého hospodářství se začíná dařit i zemím, které zaostávaly (např. Francii). Daří se i USA - HDP ve 2. čtvrtletí vzrostl o 3 %. Americká ekonomika si toto tempo podle aktuálního výhledu udrží. Roste navíc naděje na přijetí daňové reformy, což by mohlo povzbudit ekonomiku i akciové trhy.
• Inflace v rozvíjejících se ekonomikách díky stagnaci cen ropy klesá. To umožňuje tamním centrálním bankám (např. v Brazílii, Rusku a Turecku) postupně snižovat dosud vysoké úrokové sazby. Výhled cen dluhopisů s pevným kuponem v lokálních měnách je na rozdíl od rozvinutých ekonomik a České republiky pozitivní.

Hrozby pro další týdny:

• Geopolitické napětí způsobené zbrojním programem v Severní Koreji roste. Na trzích se zvyšuje nervozita z kroků severokorejského režimu a z možných odvetných opatření. 
• Kombinace možného společné utahování měnové politiky centrálních bank v USA a eurozóně se jeví jako hlavní systémové riziko, které by mohlo zastavit růstový trend. To by následně negativně ovlivnilo akciové i dluhopisové trhy.

Graf: Spolu s nárůstem rizik rostla v srpnu na světových trzích cena zlata. 

Určitou dávku nervozity by na trhy mohly přinést volby v Německu, které se konají koncem září. Vítězství pravicové CDU/CSU nad sociálními demokraty je sice téměř jisté, důležité ale bude i to, kdo skončí třetí. Je totiž velmi pravděpodobné, že CDU/CSU bude potřebovat k sestavení vlády koaličního partnera.

Ceny vládních dluhopisů rostly

Americký trh uzavřel srpen s mírným ziskem (+0,1 %), zatímco Evropa klesla (-1,1 %). Akciím uškodilo posílení eura vůči dolaru a teroristické útoky ve Španělsku. Střední Evropa vykázala velmi solidní růst +4,2 %, když Polsko (+6 %) a Maďarsko (+6,5 %), posílené dobrými výsledky společností, předčily přírůstek pražské burzy (+1,3 %).

Ceny vládních dluhopisů v kontextu geopolitických rizik rostly zejména na globální úrovni, pozadu však nezůstal ani středoevropský region. Roli sehrály i náznaky, že FED společně s ECB budou při eventuálním zpřísňování své politiky opatrné. V české ekonomice ve 2. čtvrtletí rostl robustně HDP i mzdy, což může vést ČNB k růstu obav z kumulace inflačních rizik. Navíc v situaci, kdy česká měna není schopna posílit pod 26 Kč/EUR. Uvedené faktory dle našeho názoru dotlačí ještě letos ČNB k dalšímu zvýšení úroků.

Autor: Patrik Hudec, portfolio manažer Generali Investments CEE