Akcie

• Rozvíjející se trhy v Evropě se ziskem 5,9 % v srpnu ukázaly silnou nadvýkonnost proti všem ostatním, včetně globálních rozvíjejících se trhů. Jedním z důvodů velmi dobrého výkonu bylo Rusko (+7,5 %), které se vypořádalo s americkými sankcemi, byly zveřejněné údaje o zpomalující inflaci a silnějším růstu HDP, než se očekávalo, a trh podpořily také stabilní ceny ropy. Mimořádně silný růst HDP také podpořil trh Maďarska (+6,9%) a Polska (+6,1%). Maďarsku také pomohlo zvýšení ratingu agentury Standard & Poor’s, zatímco Polsko profitovalo z dodatečných daňových příjmů.
• Turecko i přes silnou výkonnost ekonomiky (+4,0 %) nepřekonalo výkonnost širšího indexu rozvíjejících se trhů v Evropě, ale stále je o 30,2 % výše oproti začátku roku, a to více než rozvíjející se trhy v Evropě i globální rozvíjející se trhy. I přesto, že trhy v České republice překonaly index rozvinutých trhů v Evropě i celosvětově, dokázaly přidat pouze 1,2 % a nepřekonaly tak ostatní trhy v regionu rozvíjející se Evropy. Nejnižší zisky zaznamenaly trhy v Řecku (+0,5 %), které táhlo dolů obecně nižší zhodnocení evropských akcií na rozvinutých trzích.
• Dobrý výkon jednotlivých sektorů se odrazil i na celkové výkonnosti trhů. Sektory zboží krátkodobé spotřeby (+11,05 %), průmyslu (+9,52 %) a surovin (+7,66 %) na tom byly minulý měsíc nejlépe. Pouze jediný sektor zaznamenal ztrátu, sektor nemovitostí poklesl o 6,23 %. Mezi tři nejhorší se dostaly také sektor zdravotnictví (+1,49 %) a petrochemie (+4,57 %), oba dva sektory ale zakončily měsíc v zisku.
• Co se týče výhledu do budoucna, rychle se zlepšující evropská ekonomika a rychle rostoucí optimismus mohou poskytnout podporu pro rozvíjející se trhy v Evropě. Aktuální riziko vidíme hlavně v politické situaci v Polsku a Turecku, s tím, jak se vlády těchto zemí snaží získat větší pravomoce v soukromém sektoru. Nehledě na politiku, tyto dvě země vykazují silný růst a očekává se, že si tempo udrží. Politické riziko můžeme najít i v Rusku kvůli rostoucímu napětí vztahů se Spojenými státy. Nicméně ruská ekonomika dokazuje, že je zatím velmi přizpůsobivá a hlavním rizikem se tak zdají být zejména ceny ropy.
• České státní dluhopisy srpen zakončovaly s velmi mírným růstem o 0,7 % (index Bloomberg Czech Rep Local Sovereign) a tak jen mírně korigovaly svoje ztráty od začátku roku. Výnosy na krátkém konci mírně spadly o 6 bb navzdory tomu, že ČNB poprvé po mnoha letech zvýšila úrokové sazby.

Dluhopisy a měny

• Vývoj trhu dluhopisů v místních měnách ve státech střední a východní Evropy měl v srpnu pozitivní průběh. Celkový růst počítán v místních měnách dosáhl hodnotu 0,75 %. V důsledku pozitivního přínosu směnného kurzu byla výkonnost při vyjádření v eurech ještě o 1,40 % vyšší.
• Na úrovni jednotlivých zemí byl největší nárůst na ruském trhu, konkrétně 4,28 % (v EUR). Výrazně pozitivní vývoj probíhal na trhu dluhopisů a také v případě měny. Turecký trh profitoval především z pevné měny a vykázal růst 2,03 % (v EUR). Poslední bylo v tomto měsíci Rumunsko se ztrátou ve výši 0,77 % (v EUR). Výnosy na tomto trhu lehce vzrostly a měna vůči euru oslabila.
• Poté, co u dluhopisů denominovaných v tvrdých měnách dosáhly rizikové prémie dluhopisů denominovaných v eurech ve státech střední a východní Evropy v létě několikaletá minima, vzrostly v průběhu měsíce o 5 bazických bodů výše. Rizikové prémie dluhopisů denominovaných v USD z tohoto regionu poklesly u emitentů státních dluhopisů o 6 bazických bodů. Oproti tomu u podniků vzrostly o 13 bazických bodů.
• Česká národní banka začala v srpnu jako první národní banka v regionu zvedat hlavní úrokovou sazbu. Tato sazba byla předtím stanovena po dobu více než čtyři a půl roku poblíž nulové hranice. Z pohledu ročního růstu domácí ekonomika nárůstem 4,7 % ve druhém čtvrtletí výrazně překonala očekávání. V září by mohlo opět dojít k určitému zvýšení volatility české koruny. Zahraniční investoři jsou pro své dispozice v této měně velmi silně odkázáni na pokladniční poukázky. Ty jsou splatné v září a ministerstvo financí neoznámilo na tento měsíc žádné nové emise poukázek.
• Maďarské hospodářství přírůstkem ve výši 3,2 % z ročního pohledu ve druhém čtvrtletí lehce zklamalo očekávání trhu. Forint přesto v srpnu zůstal pevný a krátkodobě klesl pod úroveň 303 forintů za euro. Měně pomohly pozitivní předstihové indikátory jako index nákupních manažerů a přebytek běžného účtu platební bilance. Jeho hodnota byla v prvním čtvrtletí tohoto roku 4,56 % výkonu celého hospodářství.

Autor: Petr Zajíc, portfolio manažer CEE