Meziroční pokles cen průmyslových výrobců se v květnu nepatrně prohloubil a i nadále představuje nejhlubší pokles od listopadu 2016. Celkově byl ale meziroční pokles cen v průmyslu mírnější, než se čekalo s tím, jak pokles ceny v rafinerském a chemickém průmyslu či zpomalení ve výrobě potravin byly do značné míry vyvažovány rychlejším růstem cen ve výrobě elektroniky, strojů a zařízení či dopravních prostředků. Zatímco pokles poptávky je faktorem působící ve směru poklesu cen, tak slabší koruna byla v průběhu května naopak faktorem zdražujícím komponenty z dovozu. Do dalších měsíců lze čekat, že celkově slabší ekonomická aktivita bude působit protiinflačně, ve směru růstu nákladů ovšem začnou působit ceny ropy.

Výrobní ceny v tuzemském průmyslu v květnu meziročně klesly o 0,9 %, což bylo nepatrné prohloubení dubnového poklesu, jenž činil 0,8 %. Trh čekal výraznější meziroční pokles, a to o 1,6 %, zatímco ČNB ve své prognóze z počátku května čekala, že ceny průmyslových výrobců si ve druhém čtvrtletí udrží meziroční růst, v průměru na úrovni 0,6 %.

Tahounem poklesu výrobních cen jsou v tuto chvíli především ceny ropy a propad cen v chemickém průmyslu, u jiných položek se ale pokles cen zpomaluje, což platí například o základních kovech, anebo dokonce došlo ke zrychlení cenového růstu, jako například u výroby elektroniky, strojů a zařízení či dopravních prostředků.

V dalších měsících by se mělo coby hlavní protiinflační faktor projevit zpomalení hospodářského růstu v důsledku koronaviru, proinflačně ale postupně začnou působit ceny ropy. Pokles cen průmyslových výrobců se může v letošním druhém pololetí dále prohloubit, v samotném červnu ale může právě ropa, a také statistické efekty spojené s loňským vývojem cen, přispět k tomu, že se pokles cen výrobců v tuzemském průmyslu zmírní.

V případě zemědělských výrobců se meziroční pokles cen prohloubil z 2,5 % na 2,7 %, a to díky poklesu cen v živočišné výrobě. V rostlinné výrobě se naopak meziroční pokles cen zmírnil, celkově je ale pokles cen v zemědělství o něco výraznější, než čekala ČNB, jež pro letošní druhé čtvrtletí počítala s poklesem cen o 1,8 %.

Pro rok 2020 lze v celoročním vyjádření předpokládat zhruba stagnaci cen v průmyslu, případně mírný pokles. Vedle nižších cen komodit se napříč odvětvími průmyslu projeví slabší poptávka a nižší využití výrobních kapacit, což jsou vesměs faktory působící proti růstu cen. V případě cen v zemědělství lze v celoročním vyjádření čekat zřejmě jen mírný pokles výrobních cen. Otázkou je, jak se projeví výkyvy v počasí: případný pozvolný růst nákladů v rostlinné výrobě by následně vedl k oživení cenových tlaků i v živočišné výrobě.

Celkově by ale měl vývoj na straně cen výrobců přispět ke zmírnění celkové inflace v české ekonomice, tedy ke zpomalení růstu spotřebitelských cen, přičemž tato tendence bude patrná zejména v letošním druhém pololetí a dále pak na počátku roku 2021.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE