Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v květnu dále vzrostla, nárůst z úrovně 3,4 % na 3,6 % odpovídal tomu, co již avizovala ministryně práce a sociálních věcí. Nárůst míry nezaměstnanosti na 3,6 % je méně výrazný, než co původně očekával trh, na druhou stranu ale růst nezaměstnanosti není pro květen typický a aktuální vývoj je reflexí nepříznivého dopadu koronaviru na tuzemskou ekonomiku včetně trhu práce. V meziroční srovnání míra nezaměstnanosti vzrostla o 1 procentní bod, když od léta roku 2014 až do letošního února míra nezaměstnanosti meziročně klesala.

Nárůst míry nezaměstnanosti je pro květen atypický, neboť nezaměstnanost na jaře obvykle klesá s rozjezdem prací v zemědělství, stavebnictví či cestovním ruchu. Celá ekonomika včetně trhu práce je ale nyní postižena omezeními souvisejícími s koronavirem, což negativně dopadá na aktivitu a finanční situaci firem a tedy i na trh práce. Služby, zejména veřejné stravování, hotelnictví, obchod a doprava, jsou odvětví, kde se dopady koronaviru projevují nejvíce.

Dopady pandemie jsou zatím tlumeny jak aktivitami ze strany vlády (např. tzv. kurzarbeit), tak vyčkáváním samotných firem: nezaměstnanost na úrovni 3,6 % není nijak katastrofické číslo, jakkoliv jsme takovou úroveň v české ekonomice zaznamenaly naposledy před více než dvěma roky, konkrétně v únoru 2018.

Česká ekonomika se v letošním prvním pololetí propadla do recese, což se na trhu práce v plné míře projeví v horizontu několika dalších měsíců až čtvrtletí, jakkoliv většina omezení souvisejících s koronavirem již bude mezitím odstraněna. Růst nezaměstnanosti tak lze čekat obecně jak pro zbytek letošního roku, tak – velmi pravděpodobně – i pro rok 2021.

Za celý rok 2019 činila průměrná míra nezaměstnanosti 2,8 %, letos by se průměrná míra nezaměstnanosti měla vyšplhat do oblasti 4 %, možná i mírně nad tuto úroveň. Historie i ekonomická teorie nám sdělují, že při stávajícím poklesu ekonomické aktivity, tedy při prudkém celoročním propadu HDP, se nárůstu nezaměstnanosti nelze vyhnout.

V porovnání s historickou zkušeností zde ale máme enormní úsilí vlád a centrálních bank, co se týče snahy omezit dopady pandemie na ekonomiku včetně trhu práce. Nárůst nezaměstnanosti tedy asi nebude až tak dramatický, jak by pro stávající propad ekonomické aktivity mohla napovídat historická zkušenost.

Nicméně, očekávám, že nepříznivé dopady budou na trhu práce patrné nejen letos, ale i v roce 2021, kdy se průměrná míra nezaměstnanosti může vyšplhat nad 5 %. Bráno z pohledu nedávné historie, míra nezaměstnanosti nad úrovní 5 % byla v české ekonomice zcela běžná v roce 2016 a ještě i počátkem roku 2017, takže na těchto úrovních bychom stále zdaleka nehovořili o nějaké dramatické a neznámé situaci.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE