Meziroční inflace v únoru klesla na nejnižší úroveň od listopadu 2016 a poprvé od té doby se dostala pod úroveň dvouprocentního cíle české centrální banky. Pokles meziroční inflace z 2,2 na 1,8 % je výraznější, než co čekal finanční trh, kde průměrný odhad činil 2,0 %. Inflace je ale především již výrazně pod prognózou ČNB, neboť centrální banka pro letošní únor očekávala inflaci na úrovni 2,2 %.

Ke zmírnění meziroční inflace v únoru přispěly především ceny potravin. V tomto ohledu si zaslouží zmínku položky jako vejce, máslo či mléko: jestliže na podzim loňského roku působily tyto položky proinflačně, tak nyní se jejich cenová role obrátila. V případě položek spadajících do tzv. jádrové inflace byl v únoru vývoj smíšený: samozřejmě je patrný opadající vliv první vlny EET, což jádrovou inflaci tlačí dolů, na druhou stranu ale řada jiných položek spadajících do této kategorie spotřebního koše působila ve směru vyšší jádrové inflace.

Inflace se nachází pod inflačním cílem ČNB, únorová data o vývoji spotřebitelských cen mohou centrální bankéře utvrdit v názoru, že s dalším zvýšením úrokových sazeb není třeba spěchat. Osobně pro letošní rok očekávám ještě jedno zvýšení sazeb ČNB, a to nejspíše na srpnovém zasedání bankovní rady, samotná inflace ale po zvyšování úroků momentálně nevolá.

Na druhou stranu: koruna se aktuálně nemá k dalšímu posilování a růst mezd v české ekonomice zůstává silný, což jsou faktory hovořící pro další zpřísnění měnové politiky ČNB. Zároveň, meziroční inflace byla v únoru tlačena dolů cenami potravin, což pro měnovou politiku není až tak zásadní faktor, jenž by měl vést ke změně názoru na celkový vývoj cenových tlaků v ekonomice. I nadále platí, že česká ekonomika jede na plné obrátky a situace na trhu práce je napjatá, což znamená, že měnová politika musí i nadále zůstat ostražitá vůči vzlínání inflačních tlaků.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE