Detailní údaje o vývoji HDP za závěrečné čtvrtletí roku 2017 potvrzují mezičtvrtletní růst 0,5 %, meziroční růst byl oproti bleskovému odhadu navýšen z 5,1 na 5,2 %. V závěru roku 2017 tak česká ekonomika vykázala nejsilnější meziroční nárůst HDP od 3. čtvrtletí roku 2015. Hlavním tahounem meziroční růstu HDP byly takřka ve shodné míře spotřeba domácností a investiční výdaje (hrubá tvorba fixního kapitálu). V případě zahraničního obchodu je patrné, že vliv slušného růstu exportů je eliminován silným růstem dovozů, což je reflexí silné domácí poptávky v české ekonomice.

Silný růst hrubé tvorby fixního kapitálu byl spojen s investicemi do strojního vybavení a se stavebnictvím. Zde se projevuje jak potřeba výrobců zvýšit produktivitu a nahradit nedostatek pracovní síly skrze investice do strojů a technologií, tak vyšší čerpání prostředků z fondů EU.

Na straně tvorby HDP dominuje zpracovatelský průmysl, k meziročnímu růstu HDP nicméně v závěru roku 2017 přispěla kladně naprostá většina sektorů české ekonomiky. Česká ekonomika pracuje na plné obrátky: produkční kapacity jsou v podstatě plně využity, velmi patrné je to na trhu práce v podobě nedostatku pracovní síly. Meziroční dynamika růstu HDP, vykázaná v závěrečném čtvrtletí 2017, tak bude zřejmě po dlouhou dobu představovat vrchol: zpomalení lze očekávat již v prvním čtvrtletí letošního roku. Za celý rok 2017 byl potvrzen růst HDP na úrovni 4,5 %, pro rok 2018 očekávám zpomalení růstu na úroveň 3,2 %. Vzhledem k přehřívání české ekonomiky je ale určité zpomalení HDP žádoucím scénářem a pokud se růst udrží nad 3 %, tak půjde i nadále o velmi silný výkon.

Česká ekonomika by tak měla operovat nad svým potenciálem i letos a nerovnováha na trhu práce (nedostatek zaměstnanců, talk směrem k rychlejšímu růstu mezd) bude trvat i nadále.

Bariéry na trhu práce v podobě nedostatku potřebných zaměstnanců budou působit coby brzda vůči výraznějšímu tempu růstu české ekonomiky, zrychlující se růst mezd pak bude z pohledu ČNB představovat důvod pro další zpřísňování měnových podmínek v tuzemské ekonomice. V samotném závěru roku 2017 byl růst HDP o něco slabší, než čekala ČNB (ta předpokládala meziroční růst 5,4 %), nicméně základní příběh, tedy silný růst ekonomiky tažený domácí poptávkou, se z pohledu centrální banky nepochybně nijak nemění.

I nadále předpokládám, že se letos dočkáme ještě jednoho zvýšení úroků ČNB, a to nejspíše na srpnovém zasedání bankovní rady, kdy by repo sazba mohla jít nahoru o čtvrt procentního bodu, tedy na úroveň 1,00 %.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE