Meziroční inflace v české ekonomice na počátku roku klesla z 2,4 na 2,2 % a dostala se tak na nejnižší úroveň od dubna 2017. Výsledek je v souladu s očekáváním finančního trhu a zároveň mírně pod prognózou ČNB, když centrální banka očekávala lednovou inflaci na úrovni 2,3 %.

Zmírnění celkové meziroční inflace bylo taženo cenami potravin, cenami pohonných hmot a zmírnění zřejmě nastalo i v případě jádrové inflace, jež loni v prosinci činila 2,1 %.

Kromě vývoje cen komodit (ropa, potraviny) tlačí inflaci v české ekonomice ke zpomalení také silnější koruna a též skutečnost, že z meziroční inflace odpadá statistický vliv první vlny EET.

Z pohledu ČNB jsou data o inflaci argumentem, aby úrokové sazby zůstaly po nějakou dobu beze změny, jakkoliv je nyní kurz koruny pod negativní vlivem nejistot na globálních finančních trzích.

Zároveň, jakkoliv vyšla lednová inflace mírně pod očekáváním centrální banky, tak potřeba zpřísňovat měnové podmínky v české ekonomice zde i nadále zůstává.

Měnové podmínky se budou zpřísňovat jak posilováním koruny, tak růstem úroků ČNB: osobně očekávám, že ČNB letos své sazby ještě jednou zvýší, pravděpodobně na srpnovém zasedání bankovní rady.

Co se týče samotné inflace, tak nejpozději počínaje březnem ji začnou tlačit k meziročnímu růstu ceny pohonných hmot a samozřejmě zde zůstává proinflační tlak ze strany silné domácí poptávky a obecně přehřáté české ekonomiky.

Celková inflace by tak měla setrvat nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB zřejmě až do konce letošního 3. čtvrtletí, v závěru roku 2018 ale dle mého názoru může klesnout mírně pod úroveň dvou procent.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE