Evropská komise ve své čerstvě zveřejněné zimní prognóze zvýšila výhled růstu české ekonomiky, což ostatně platí také o výhledu pro ekonomiku eurozóny a Evropské unie jako celku. Oproti předchozí prognóze, jež byla zveřejněna loni v listopadu, Komise zvýšila odhad růstu české ekonomiky za rok 2017 a též očekávání pro letošní rok. Komisí prezentované odhady pro českou ekonomiku jsou realistické a nijak zvlášť se neodchylují od očekávání finančních trhu či od nedávno zveřejněné prognózy ČNB.

Evropská komise odhaduje růst české ekonomiky za rok 20017 na úrovni 4,5 % a pro letošní rok očekává růst HDP tempem 3,2 %.

Navzdory očekávanému zpomalení růstu HDP Komise zdůrazňuje, že česká ekonomika bude i tak operovat nad svým potenciálem a inflační tlaky tedy budou i nadále trvat.

Pro srovnání, ve své prognóze z loňského podzimu Komise odhadovala růst HDP na úrovni 4,3 % pro rok 2017 a na úrovni 3,0 % pro rok 2018: změna odhadu v nové prognóze je pozitivní, ale nijak zásadní.

V tomto kontextu lze říci, že příznivý příběh na straně růstu české ekonomiky trvá i nadále a příslušné prognózy vývoje HDP jsou zatím přepisovány pozitivním směrem, což platí jak pro Evropskou komisi, tak pro ostatní instituce a finanční trh.

Co se týče ekonomiky eurozóny jako celku, tak odhad růstu HDP pro letošní rok byl navýšen na 2,3 %, když podzimní prognóza pracovala pro rok 2018 s růstem 2,1 %.

Vnější prostředí tak pro českou ekonomiku a pro středoevropský region jako celek zůstane i letos příznivé. Za zmínku jistě stojí, že odhady a výhledy růstu HDP byly upraveny směrem nahoru také v případě Maďarska, Polska či Slovenska.

Silný hospodářský růst dovedl českou ekonomiku do situace, kdy jsou produkční kapacity plně využity a v ekonomice tak dochází k pnutí cenových tlaků a k napjaté situaci v některých segmentech, zejména na trhu práce.

Zvyšující se napětí na tuzemském trhu práce zmiňuje v případě české ekonomiky i čerstvá prognóza Evropské komise. Samozřejmě nejde o žádnou novinku, nicméně růst české ekonomiky spojený se plným využitím produkčních kapacit vede k růstu inflačních rizik, na což musí reagovat měnová politika.

ČNB byla ostatně první centrální bankou v EU, jež ve stávajícím hospodářském cyklu začala zvyšovat své úrokové sazby – pro připomenutí, se zvyšováním sazeb ČNB začala loni v srpnu a třetí zvýšení v této sérii přišlo minulý týden, tedy na počátku února. ČNB avizuje, že zpřísňování měnových podmínek v české ekonomice je žádoucí i nadále, přičemž letos by se toto zpřísňování mělo odehrávat především skrze posilování kurzu koruny. Centrální banky v Maďarsku a Polsku jsou v tomto ohledu ještě stále v jiné situaci než ČNB. Polská centrální banka drží své úroky beze změny a avizuje, že je pravděpodobně nebude měnit ani letos, zatímco maďarská centrální banka začala v lednu používat nové nestandardní nástroje s cílem dále změkčit měnové podmínky v tamní ekonomice.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE