Míra nezaměstnanosti v eurozóně i EU zůstala v prosinci meziměsíčně beze změny, což ale zároveň znamená, že se v obou případech nacházela na svých mnohaletých minimech. V případě eurozóny je míra nezaměstnanosti na úrovni 8,7 % nejnižší od ledna 2009, míra nezaměstnanosti za EU jako celek na úrovni 7,3 % je pak nejníže od října 2008.

I nadále platí konstatování, že nejnižší nezaměstnanost v celé EU vykazuje česká ekonomika: v závěru loňského roku dle metodiky Eurostatu zde míra nezaměstnanosti činila 2,3 %. Rok 2017 byl ve znamení poklesu nezaměstnanosti: platí to jak o české ekonomice, jež se pyšní nejnižší nezaměstnaností v EU, tak pro eurozónu a Evropskou unii obecně. Jde o důsledek velmi solidního hospodářského růstu: co se týče výkonu HDP, tak v loňském roce pozitivně překvapila jak česká ekonomika, tak také eurozóna jako celek.

Samozřejmě, podíváme-li se na jednotlivé členské státy EU, tak vývoj je rozmanitý v tom smyslu, že někde je nezaměstnanost blízko svých historických minim a jinde stále zůstává vysoko. Každopádně ale lze konstatovat, že vývoj na trhu práce je příznivý pro zaměstnance a tedy pro spotřebitele: a spotřeba domácností byla v roce 2017 klíčovým tahounem růstu HDP napříč Evropou.

V řadě ekonomik ale zároveň platí, že nezaměstnanost klesla pod svou přirozenou úroveň a firmy se tak potýkají s nedostatkem zaměstnanců. Hovoříme-li o klesající či historicky velmi nízké nezaměstnanosti, tak v řadě případů již fakticky hovoříme o makroekonomické nerovnováze a o zvyšování této nerovnováhy. Opět to platí například o české ekonomice, kde je nedostatek pracovní síly zmiňován jako hlavní bariéra pro výraznější expanzi hospodářské aktivity v řadě odvětví.

Nízká nezaměstnanost a s ní spojený tlak na růst mezd a související růst spotřeby domácností se zároveň projevuje v růstu cenových tlaků, na což začínají reagovat centrální banky. Opět stojí za připomenutí, že ČNB byla první bankou v EU, jež ve stávajícím hospodářském cyklu začala zvyšovat své úrokové sazby. ČNB provedla první zvýšení svých sazeb loni v srpnu, další zvýšení následovalo v listopadu a všeobecně se předpokladů, že třetí zvýšení úroků ve stávajícím cyklu bude následovat na zasedání bankovní rady ČNB tento čtvrtek. Počátkem letošního roku své sazby zvýšila také rumunská centrální banka.

Ostatní centrální banky v našem regionu zatím svou politiku nezpřísnily, vývoj na trhu práce ale sledují s bedlivou pozorností, což ostatně platí také pro ECB a pro výhled měnové politiky v eurozóně.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE