Průzkumy PMI hlásí, že růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu akceleruje napříč střední Evropou. Zpracovatelský průmysl profituje jak z růstu domácí poptávky v jednotlivých ekonomikách středoevropského regionu, tak z příznivé hospodářské situace v eurozóně.

PMI indikátor pro český zpracovatelský průmysl se vyšplhal na svou nejvyšší úroveň od února 2011. Zpracovatelský průmysl bude pokračovat v růstu i v roce 2018: to platí tak o tuzemském průmyslu, tak o dalších zemích ve středoevropském regionu. Tempo růstu by se ale mělo zpomalit: jednak v důsledku zmírnění tempa růstu v eurozóně, důležitou roli ale bude hrát také nedostatek pracovní síly coby limitující faktor pro výraznější expanzi. Kombinace situace na trhu práce a silné poptávky ze strany odběratelů motivuje průmyslové výrobce k výraznějším investicím do technologií s cílem vykompenzovat nedostatek pracovní síly.

Závěrečné čtvrtletí loňského roku bylo pro zpracovatelský průmysl příznivé a v plné míře to pak platí i o prosinci. Nic jiného, než pozitivní signály ohledně aktivity ve zpracovatelském průmyslu, se od prosincového průzkumu ani nečekalo. Toto konstatování platí napříč středoevropským regionem: PMI indikátor se dostal na několikaleté maxima nejen v případě českého průmyslu, ale také v Polsku. Aktivita ve zpracovatelském průmyslu je tažena jak rostoucí domácí poptávkou, tak příznivou situací na hlavních exportních trzích, zejména pak v eurozóně.

Otázkou je, zda se v dohledné době začnou tyto příznivé trendy lámat. Zpracovatelský průmysl momentálně profituje z obecně příznivé hospodářské situace a tedy ze silné poptávky. Výroba by tak měla pokračovat v růstu i v letošním roce a v tomto ohledu zůstane obrázek pozitivní. Přesto ale očekávám, že se tempo růstu v průběhu roku 2018 zmírní, což platí jak o zpracovatelském průmyslu v české ekonomice, tak o dalších zemích v regionu. Toto zpomalení by mělo být reflexí mírného zpomalení hospodářského růstu v eurozóně a projevovat se bude také nedostatek pracovní síly.

Situace na trhu práce je v tomto ohledu obdobná napříč regionem, v případě české ekonomiky pak firmy uvádějí nedostatek pracovní síly coby hlavní problém ve výhledu na letošní rok. Tato situace tlačí firmy ke zvýšení investic do nových technologií, což do budoucna zvýší produkční potenciál celé ekonomiky. Zároveň se ale zvyšuje tlak na mzdy a na ceny, což se i v letošním roce bude odrážet na vývoji poptávkové inflace  a na reakci měnové politiky. ČNB je první bankou v EU, jež ve stávajícím hospodářském cyklu začala zvyšovat své úrokové sazby, a po loňském dvojím zvýšení úroků bude tato tendence pokračovat i letos. První letošní zvýšení sazeb ČNB se všeobecně očekává na prvním letošním zasedání bankovní rady, jež se bude konat počátkem února.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE