Meziroční inflace v listopadu klesla ze svého pětiletého maxima: zmírnění celkové inflace z 2,9 na 2,6 % bylo taženo především cenami potravin. Listopadová inflace je o něco nižší, než očekával finanční trh (2,7 %), výsledek je nicméně zcela v souladu s prognózou ČNB.

Vývoj cenových položek spadajících do jádrové inflace byl v listopadu smíšený a je tak otázkou, zda jádrová inflace vykáže nějakou změnu z říjnové úrovně 2,7 %.

Mimo jiné došlo ke zmírnění tempa cenového růstu v kategorii stravování a ubytování. To není nijak překvapivé, neboť ze statistiky růstu cen začíná opadat efekt první vlny EET ze závěru loňského roku. Meziroční růst cen v kategorii stravování a ubytování by měl dále zpomalit i v prosinci a dále pak počátkem roku 2018.

Právě ukazatel jádrové inflace je pro centrální banku velmi důležitý a ČNB očekává, že i meziroční jádrová inflace vykáže v závěrečném čtvrtletí letošního roku určité zmírnění, jež bude dále pokračovat i počátkem roku 2018. Nicméně, centrální banka očekává, že jádrová inflace se udrží nad dvouprocentní úrovní i v průběhu roku 2018 a 2019. Rozpumpovaná ekonomika generuje inflační tlaky, na což ČNB musí reagovat zpřísňováním své měnové politiky, tedy zvyšováním svých úroků.

Celkově se ale v závěrečném čtvrtletí letošního roku inflace vyvíjí v souladu s prognózou ČNB a z tohoto pohledu bankovní rada nemusí měnit svůj názor na cenový vývoj v tuzemské ekonomice.

Spolu s tím, jak mzdy za letošní 3. čtvrtletí vykázaly mírnější růst, než se čekalo, se může bankovní rada držet scénáře pozvolného zvyšování úrokových sazeb.

I nadále tedy očekávám, že ČNB na svém prosincovém zasedání (21.12.) spíše ponechá své sazby beze změny a s jejich dalším zvýšením tak vyčká až na první měnově-politické zasedání v roce 2018, tedy na počátek února, kdy by repo sazba měla jít nahoru o čtvrt procentního bodu, tedy ze stávající úrovně 0,50 % na úroveň 0,75 %.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE