Rozhodnutí bankovní rady zvýšit repo sazbu ČNB o čtvrtprocentního bodu na úroveň 0,50 % je v souladu s očekáváním trhu. Překvapivé není ani rozhodnutí zvýšit Lombardní sazbu na 1,00 % a ponechat diskontní sazbu beze změny na úrovni 0,05 %. ČNB zvýšením svých úroků reaguje na vývoj v české ekonomice, konkrétně na růst inflačních rizik.

Vývoj v české ekonomice volá po dalším zpřísňování měnových podmínek a trh tak bude bedlivě sledovat dnešní tiskovou konferenci bankovní rady a náznaky, kdy se dočkáme dalšího zvýšení úroků a jak rychle sazby porostou v roce 2018. Dnešní rozhodnutí ČNB je v souladu s očekáváním finančních trhů, proto lze čekat, že bezprostřední reakce kurzu koruny nebude výrazná.

Případnou druhou vlnu reakce by ale mohla vyvolat tisková konference bankovní rady, zejména pokud by ČNB naznačila, že další růst úroků může přijít již na příštím zasedání v prosinci. Pro tuto chvíli osobně předpokládám, že repo sazba ukončí letošní rok na úrovni 0,50 %, tedy že k dalšímu zvýšení svých úroků ČNB přistoupí až na únorovém zasedání.

Pro konec roku 2018 očekávám repo sazbu na úrovni 1,00 %, je zde ale riziko i výraznějšího růstu sazeb ČNB: hodně bude v tomto ohledu záviset na vývoji kurzu koruny.

Finanční trh nyní bude s velkou pozorností sledovat tiskovou konferenci bankovní rady, na níž budou prezentovány i hlavní závěry čerstvé čtvrtletní prognózy ČNB. Trh zde bude hledat odpověď na otázku, kdy ČNB přistoupí k dalšímu zvýšení svých úroků: zde již na prosincovém zasedání anebo až v roce 2018, a jakou úroveň úrokových sazeb ČNB předpokládá pro rok 2018.

Co se týče širšího dopadu růstu sazeb ČNB, tak každá centrální banka zvyšuje své úroky s cílem přispět k růstu úrokových sazeb napříč příslušnou ekonomikou a s vědomím, že kurz národní měny v reakci na vyšší sazby pravděpodobně posílí. V reáliích české ekonomiky lze předpokládat, že úroky z bankovních úvěrů i vkladů sice v následujících měsících a čtvrtletích porostou, nicméně lze očekávat jen pozvolný růst ze stávajících velmi nízkých úrovní. Toto konstatování platí například jak o spořících účtech, tak o úrocích z hypotečních úvěrů. Koneckonců, ČNB svými kroky neusiluje o nějaký prudký zlom ve vývoji české ekonomiky: centrální bance jde primárně o ztlumení inflačních tlaků. Samozřejmě: hypotéky se prodraží a růst sazeb sám o sobě bude tlačit banky k vyšší obezřetnosti při poskytování nových hypotečních úvěrů, neznamená to však, že by dnešní rozhodnutí ČNB mělo vést k zastavení stávajících trendů na tuzemském trhu nemovitostí. Obdobně, úspory i nadále ponesou záporný reálný úrok.

Pro českou korunu je růst úroků ČNB samozřejmě faktor, jenž ji bude tlačit k dalšímu posílení k ostatním měnám, zejména v kombinaci s tím, jak ECB udržuje v eurozóně i nadále velmi uvolněné měnové podmínky. Právě rozevírající se nůžky mezi politikou ČNB a ECB otevírají pro rok 2018 prostor pro další posílení koruny vůči euru. Pro připomenutí: koruna je letos nejvíce posilující měnou, vůči euru posílila od počátku roku k dnešnímu dni (tedy před samotným rozhodnutím bankovní rady) o 5,7 procenta. Další posílení kurzu koruny je ostatně součásti strategie ČNB, jak zpřísnit měnové podmínky v české ekonomice: v boji proti inflačním tlakům mají pomoci jak vyšší úrokové sazby, tak silnější koruna.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE