Běžný účet platební bilance vykázal v červenci výraznější schodek, než se čekalo, přičemž schodek se meziročně prohloubil o více než 5 miliard korun. Hlavní příčinou výraznějšího schodku běžného účtu a jeho meziročního prohloubení byl výrazný odliv dividend do kapes zahraničních investorů. Odliv dividend je pro letní měsíce typický, nejde tedy o překvapivý jev, nicméně překvapit může jeho rozsah, jenž se těžko odhaduje.

Dvanáctiměsíční kumulativní přebytek salda běžného účtu činí o něco více než 39 miliard korun, zatímco celoroční přebytek za rok 2016 činil více než 52,5 miliardy korun (1,1 % HDP). Za celý letošní rok i nadále očekávám přebytek běžného účtu v pásmu 0,5 až 1,0 % HDP, což by v korunovém vyjádření činilo zhruba necelých 40 miliard.

Letní měsíce jsou ve znamení slabších přebytků salda zahraničního obchodu, respektive obchodní saldo může být často i záporné z titulu podnikových dovolených a slabších exportů, jež jsou pro prázdninové období typické. Zahraniční obchod měsíční schodek ostatně letos v červenci vykázal. Tyto měsíce jsou zároveň ve znamení odlivu dividend do zahraniční a běžný účet platební bilance tak obvykle upadne do schodku, což je i případ letošního června a července. Právě odliv dividend je hlavní příčinou toho, proč se saldo běžného účtu v posledních měsících zhoršuje i v meziročním srovnání (platí to pro letošní červenec a také květen) a za celý rok 2017 lze čekat o něco nižší přebytek běžného účtu, než tomu bylo v roce 2016.

Zároveň lze zopakovat, že pokud budeme abstrahovat od slabších výsledků za samotný červenec, tak vývoj běžného účtu by sám o sobě hovořil pro posilování koruny. Nicméně, trh je českou měnou zavalen a tato překoupenost trhu brání české koruně v dalším posílení vůči euru a česká měna tak momentálně není schopna prorazit úroveň 26 korun za euro. Vývoj kurzu koruny je přitom klíčovým faktorem pro vývoj měnových podmínek v české ekonomice. Kumulace inflačních rizik, kombinovaná s absencí posilování koruny, by tak měla ČNB vést k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Vývoj v ekonomice a na devizovém trhu volá po dalším zvýšení úrokových sazeb v podstatě velmi jasně. Repo sazba by tak měla vzrost o čtvrt procentního bodu, tedy ze stávající úrovně 0,25 % na 0,50 %. Otevřenou otázkou je, zda ČNB k tomuto kroku přikročí již na zasedání bankovní rady koncem září, anebo zda se zvýšením sazeb vyčká až na počátek listopadu, kdy ČNB bude mít k dispozici čerstvou čtvrtletní prognózu vývoje české ekonomiky.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE