Míra nezaměstnanosti v červenci meziměsíčně nepatrně vzrostla, což je dáno sezónními faktory a nejde tedy o překvapivý jev. Na úrovni 4,1 % jde o nejnižší míru nezaměstnanosti pro měsíc červenec od roku 1997.

V meziročním srovnání míra nezaměstnanosti klesla o 1,3 procentního vodu a statistika potvrzuje, že v české ekonomice trvá hlad zaměstnavatelů po pracovní síle. Blízko úrovně čtyř procent by se míra nezaměstnanosti měla pohybovat i v dalších měsících, výše se v důsledku působení sezónních faktorů podívá až v samotném závěru letošního roku. Za celý letošní rok by měla průměrná míra nezaměstnanosti činit 4,4 % či dokonce méně, když v roce 2016 průměr činil 5,5 %.

Další pokles míry nezaměstnanosti lze čekat i v roce 2018, nicméně tempo poklesu nezaměstnanosti se již bude zpomalovat, neboť tuzemský trh práce je v tomto smyslu již značně vysátý. Za celý rok 2018 by tak průměrná míra nezaměstnanosti mohla klesnout zhruba na úroveň 4,1 či 4,2 %.

Červencová statistika potvrzuje, že trend k výraznému meziročnímu poklesu míry nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice trvá. V ekonomice roste počet volných pracovních míst a obecně je již několik čtvrtletí patrný hlad zaměstnavatelů po pracovní síle. Nedostatek vhodné pracovní síly se jednak promítá do rychlejšího růstu mezd, zároveň ale vytváří bariéru pro další expanzi firem, respektive celých odvětví.

V samotném červenci míra nezaměstnanosti meziměsíčně mírně vzrostla, ze 4,0 na 4,1 %, což je dáno jak sezónní evidencí části pracovníků ve školství, tak nižšími nábory firem v době podnikových dovolených. Červenec je také spojen s příchodem absolventů na trh práce, což je tedy též faktor, jenž tlačí míru nezaměstnanosti nahoru. Nicméně, zda se, že letos tento faktor nepůsobil až tak výrazně: pro absolventy zjevně není až takový problém práci najít.

Zmínku si jistě zaslouží také skutečnost, že česká ekonomika si i nadále drží nejnižší nezaměstnanost v rámci celé Evropské unie: dle metodiky Eurostatu to v červnu byly 2,9 %.

Situace na tuzemském trhu práce hraje významnou roli v úvahách ČNB o výhledu inflačních tlaků v české ekonomice a promítl se i do rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb, k němuž bankovní rada přistoupila počátkem srpna. Na rozhodování ČNB o úrokových sazbách má samozřejmě vliv širší spektrum faktorů, samotná situace na trhu práce je ale argumentem pro zpřísnění měnové politiky ČNB.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE